Katedrála svatého Víta v Praze

Katedrála svatého Víta v Praze Zdroj: Profimedia.cz

Katedrála svatého Václava v Olomouci
Katedrála svatého Bartoloměje v Plzni
Katedrála svatého Mikuláše v Českých Budějovicích
Katedrála svatého Petra a Pavla v Brně
Pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v Praze
7
Fotogalerie

Nejvýznamnější české katedrály

Pojem katedrála můžeme definovat dvojím způsobem. Z církevního hlediska se jedná o sídelní kostel biskupa či arcibiskupa, a tedy hlavní kostel (arci)diecéze. Slovo katedrála je vlastně zkratkou pro katedrální kostel, kdy cathedra je latinským slovem pro stolec. Takový kostel může katedrálního statusu nabýt i dlouho po své výstavbě, v závislosti na církevních poměrech. Z hlediska architektonického pak katedrála označuje specifický gotický vícelodní kostel s chórem kolem kněžiště.

V tomto přehledu nejvýznamnějších českých katedrál se přidržíme prvního hlediska. Z církevní definice vyplývá, že katedrály náleží k těm vyznáním uspořádaným kolem episkopální, tedy biskupské, hierarchie. To v praxi znamená, že většina českých katedrál bude náležet k církvi římskokatolické, podíváme se však i na zástupce církve pravoslavné či řeckokatolické.

Odkaz svatého Václava

S naším výčtem nemůžeme zažít nikde jinde než v Praze. Katedrála svatého Víta, plným jménem katedrála svatého Víta, Vojtěcha a Václava, je totiž nejen nejznámější českou katedrálou, ale také skvělým příkladem časové a logistické komplexity katedrálních projektů. První kostel s podobou rotundy založil na místě dnešní katedrály už sám svatý Václav v roce 929 a zasvětil jej svatému Vítu, italskému světci, jehož paži Václav získal od východofranského krále Jindřicha I. Ptáčníka. Po Václavově smrti zde byly uloženy jeho ostatky, a právě zde tak započal jeho kult. Trojici světců, jimž je chrám zasvěcen, doplnily v roce 1038 ostatky svatého Vojtěcha, které z Polska přivezl Břetislav I.

Rotunda byla v roce 1060 na rozkaz knížete Spytihěnva II. zbořena a nahrazena rozsáhlejší trojlodní bazilikou. Několik málo fragmentů původní rotundy je zachováno pod hrobkou svatého Václava, z baziliky se pak zachovaly především bohatě zdobené sloupy západní a východní krypty. V roce 1344 byla Praha povýšena na arcibiskupství a Jan Lucemburský položil 21. listopadu základní kámen katedrály, která je dodnes sídelním kostelem pražského arcibiskupa.

Prvním architektem katedrály byl Matyáš z Arrasu, kterého po jeho smrti v roce 1352 nahradil Petr Parléř. Zvláště Parléřovo inovátorství, včetně síťové žebrové klenby a hvězdicové klenby kupole kaple svatého Václava, udávalo směr vrcholné středoevropské gotiky. Stavbu přerušily husitské války a úplného dokončení se katedrála dočkala až v 19. století a na začátku 20. století. Celá západní část katedrály je tak postavena v novogotickém slohu. Architekti Josef Kranner a Josef Mocker však brali značný ohled na původní parléřovské prvky a finálním výsledkem je tak ucelená a harmonická stavba francouzského typu se třemi loděmi a vějířem kaplí. Nejvýraznější prvky chrámu najdeme na jižní straně – právě zde stojí vedle 96metrové jižní věže a Zlaté brány kaple svatého Václava, která je vybudována nad původním hrobem patrona českého národa a jsou zde uloženy české korunovační klenoty.

Na odkaz svatého Václava navazuje také katedrála svatého Václava v Olomouci. Původně románská bazilika byla založena v roce 1107 jako biskupský kostel, po požárech v letech 1204 a 1266 pak byla přestavěna v gotickém stylu. Tři průčelní věže shořely po zásahu bleskem v roce 1803 a nahradila je jediná středová věž. Zásadní novogotickou přestavbou prošla katedrála na konci 19. století – nově kapli dominovaly dvě průčelní věže a stometrová hlavní věž, která je druhou nejvyšší věží v Česku a nejvyšší na Moravě. Interiér katedrály sestává ze tří lodí a širokého kněžiště, pod kterým se nachází krypta. Katedrála je sídelním kostelem arcibiskupa olomouckého a visí v ní skoro osmitunový zvon svatý Václav, největší zvon na Moravě.

Krajská města

Nejvyšší kostelní věž v Česku najdeme v Plzni, při katedrále svatého Bartoloměje. První zmínka o kostele pochází z roku 1307. Do vypuknutí husitských válek byly vybudovány stěny trojlodí a kostel byl zastřešen krovem ve tvaru stanové střechy. Po válkách stavba epizodně pokračovala – severní věž průčelí dosáhla své konečné výšky 102 metrů až po požáru v roce 1836, jižní věž nebyla nikdy vybudována. V interiéru zaujme kněžiště s novogotickým oltářem, v jehož středu se nachází plastiky Plzeňské Madony z konce 14. století. V 16. století byla ke stavbě přistavěna Šternberská kaple se zajímavou hvězdicovitou klenbou. Chrám se oficiálně stal katedrálou v roce 1993 se vznikem plzeňské diecéze.

Sídelním kostelem českobudějovické diecéze je katedrála svatého Mikuláše. Základní kámen kostela byl položen krátce po založení Českých Budějovic v roce 1265. V 16. století byla vybudována samostatná Černá věž, která slouží jako zvonice. V roce 1785 byl chrám povýšen na katedrálu a došlo k úpravám interiéru. V interiéru zaujme především hlavní oltář – dřevěná architektura pochází z roku 1785, obraz „Svatý Mikuláš křísí dvě mrtvé děti“ je pak olejomalbou Jiřího Bachmanna z roku 1648.

Brněnská katedrála svatého Petra a Pavla je sídelním kostelem biskupa brněnské diecéze a jednou z nejvýraznějších brněnských dominant. Počátky katedrály sahají až do 11. století, kdy na vrchu Petrov vyrostla románská kaple, která se ve 13. přetransformovala na baziliku. Dnešní charakteristická silueta se dvěma věžemi, kterou známe mimochodem z české desetikoruny, však vznikla až v letech 1904 až 1909, kdy byla katedrála přestavěna ve stylu novogotiky podle návrhu architekta Augusta Kirsteina. Současný pseudogotický oltář pochází z konce 19. století a znázorňuje ukřižování Krista s dvanáctí apoštoly na spodní části.

A co další vyznání?

Všechny doposud zmíněné katedrály náleží římskokatolické církvi. Pravoslavným zástupcem je na našem území chrám svatých Cyrila a Metoděje v Praze, který najdeme v Resslově ulici nedaleko Karlova náměstí. Původně římskokatolický chrám je barokní stavbou z let 1730 až 1736 o jedné lodi. Kostel byl zrušen v roce 1783 reformami Josefa II. a v následujících letech byl využíván jako sklad či kasárna. Česká pravoslavná církev vznikla v roce 1921 a začala hledat vhodný nevyužívaný kostel pro svoji katedrálu. K zasvěcení kostela svatým Cyrilu a Metodějovi došlo 29. září 1935 a katedrála se stala sídlem biskupa Gorazda. Katedrála se zapsala do podvědomí českých dějin jako místo posledního odporu československých výsadkářů po atentátu na Reinharda Heydricha. Biskup Gorazd na sebe ve snaze ochránit mladou a malou církev vztáhl zodpovědnost za skrývání výsadkářů, za což ho stihlo mučení a poprava.

Katedrální zastoupení má na našem území i církev řeckokatolická. Katedrála svatého Klimenta je součástí Klementina a je jednou z nejvýznamnějších barokních památek v Praze. Původně jezuitský chrám dnes slouží jako hlavní chrám apoštolského exarchátu řeckokatolické církve u nás. Katedrála vyniká především bohatě zdobenými barokními interiéry, v nichž upoutá hlavně fresková malba čtyř klenebních polí se scénami ze života svatého Klimenta, jejímž autorem je Jan Hiebel. Řeckokatolická církev se od církve římskokatolické liší liturgií byzantského obřadu, uznává však autoritu papeže. Pro řeckokatolické potřeby byl chrám vyčleněn v roce 1931 a na katedrálu povýšen papežem Janem Pavlem II. v roce 1996.

Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.