Skanzen Přerov nad Labem

Skanzen Přerov nad Labem Zdroj: Profimedia.cz

Skanzen Přerov nad Labem
Skanzen Přerov nad Labem
Zámek v Přerově nad Labem
Panská myslivna
5
Fotogalerie

Ve skanzenu v Přerově nad Labem se přenesete do starých časů. Ideální na výlet s dětmi!

Přerov nad Labem je na pohled typické středočeské městečko. Ve svém srdci však ukrývá perlu – Polabské národopisné muzeum neboli přerovský skanzen. Jedná se o nejstarší skanzen u nás a po skandinávských zemích čtvrtý nejstarší v Evropě. K vidění je zde unikátní a věrohodný pohled do bohaté lidové kultury Polabí 18. a 19. století.

Z pražského Černého Mostu je to do Přerova dvacet kilometrů autem, na kole či autobusem. Linka 398 staví na rozcestí u Obory na jižní hranici katastru obce a do samotného Přerova je to další kilometr pěšky. Linka 443 staví přímo u skanzenu, ale na tento spoj se dostaneme pouze přestupem v Čelákovicích.

Přerovský zámek

Ještě před samotným skanzenem padne náš zrak na přerovský zámek. Stavba z roku 1380 byla během 16. století přestavena na renesanční lovecký zámeček a lovů v okolních lesích se účastnili i habsburští císaři Leopold I. a Karel VI. Z dvoupatrové stavby se dodnes zachovalo jen jihovýchodní křídlo – to severovýchodní vypálili během třicetileté války v roce 1639 švédští vojáci. V 60. letech 20. století zámek zrekonstruoval Československý rozhlas, který jej do roku 2006 využíval jako archiv. Dnes je budova bohužel dlouhodobě nepřístupná veřejnosti.

Samotný přerovský skanzen je severním sousedem zámku. Jeho historie se začala psát v roce 1895, kdy majitel přerovského panství, arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský, nechal upravit zdejší panskou kovárnu a rychtu na staročeskou chalupu. Ludvík, mimochodem vášnivý cestovatel, etnograf a přítel spisovatele Julesa Verna, zde následně nechal vytvořit pro veřejnost přístupnou expozici o polabském životě.

Moderní historie skanzenu se začala psát v roce 1967, kdy chalupu převzalo do správy Polabské muzeum v Poděbradech a založilo zde záchranný skanzen lidové architektury středního Polabí. Od té doby byl skanzen postupně rozšiřován o další polabské artefakty ze samotného Přerova i z širšího okolí a dnes na ploše dvou hektarů nalezneme více než třicet větších či menších příkladů lidové architektury a kultury Polabí.

Pohled do minulosti

Mezi objekty areálu figurují chalupy, stodoly, špýchary, kaplička a další lidová architektura. Interiéry jsou bohatě vybaveny a k vidění jsou v nich umně oblečené figuríny, které zpodobňují všechny aspekty rozličných fází typického života v polabské vesnici 18. a 19. století. Hned první dva objekty, roubené chalupy, představují nejrozšířenější typy polabského obydlí v tomto období. Typické jsou síně s otevřenými ohništi, ke kterým jsou připojeny další místnosti. K těmto chalupám náleží také roubené špýchary určené k uskladňování obilí.

V 70. letech se součástí skanzenu stala myslivna s hospodářským dvorem. Unikátní jsou dva vjezdy do dvora, jeden barokní, druhý klasicistní. V přilehlé zahradě nalezneme sad starých ovocných odrůd. Dále jsou k vidění další chalupy a špýchary, studny, chlívky, holubník, zahrádky a sušárny ovoce. Součástí skanzenu je také panská bednárna, ve které najdeme obnovenou původní starou školu, ve které se v druhé polovině 19. století skutečně učilo.

Bohatě vybavený skanzen normálně otevírá od dubna do října. Vedle této běžné otvírací doby hostí také sezónní velikonoční a vánoční festivaly, které přibližují dobové zvyky spojené s těmito svátky.

Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.