Austrálie očima Češky: Když u zaměstnavatele odpracujete deset let, máte tři měsíce volna | Reflex.cz
nahoru

Austrálie očima Češky: Když u zaměstnavatele odpracujete deset let, máte tři měsíce volna

Ivana Macdonald3. ledna 2020 • 06:50
Austrálie očima Češky: Když u zaměstnavatele odpracujete deset let, máte tři měsíce volna
foto: Grahame Huxley, Olitas

Na nejmenším kontinentu žije přes deset let, přivedla ji sem obvyklá nutnost naučit se anglicky a touha užít si oceán a surfing. A také potřeba po troše dobrodružství, adrenalinu a vykročení do neznáma. Jak se Ivaně Macdonald žije v Austrálii dnes?

Čím se v Austrálii zabýváte?

Pracuju jako systémová analytička. Jsem moc ráda, že pracuji v místě bydliště a neztrácím spousty času dojížděním do zaměstnání. Díky tomu si také každé ráno před prací mohu skočit zaplavat, zasurfovat nebo zaběhat kolem Manly Beach, jedné z nejkrásnějších pláží v Sydney. Také chci trávit co nejvíce času s rodinou a výchovou své tříleté dcerky.

Jak se liší mentalita místních od naší?

Nerada bych se pouštěla do nějaké hlubší analýzy návyků a adaptací „čistokrevných“ Australanů a ani by to nebylo snadné, jelikož Manly, přímořské předměstí Sydney, kde žiji, je útočištěm směsice všemožných národností a původů spíše než opravdových Australanů. A to ať už původních obyvatel, nebo těch, jejichž předci založili v Austrálii britské kolonie po vylodění Jamese Cooka na východoaustralském pobřeží roku 1770. Díky tomu mám ve svém okolí několik skvělých lidí, kteří se zde narodili, ale také mnoho přátel, již se na ostrov přestěhovali z méně i více vzdálených částí světa. Austrálie je neskutečně přátelská země a místně rodilí obyvatelé jsou velice tolerantní a nápomocní lidé nakažlivě veselé povahy.

Čím se liší životní styl místních od našeho?

Zásadní rozdíl nacházím v jejich přístupu k životu. Australané si umějí užívat života, nebrblají, nestěžují si, ba naopak. Jsou veselí, spokojení a vděční za to, co mají. Rádi tráví čas v přírodě, ať už je to procházkami kolem malebného pobřeží, výlety do hor, anebo prostě jen vezmou jídlo do košíku a rozbalí si snídani, oběd či večeři na pláži, útesu nebo jiném útulném místě s výhledem na nádherné scenérie. Lidé jsou usměvaví, přátelští, často vás cizí člověk na ulici pozdraví, od srdce vám popřeje hezký den anebo se s vámi spolucestující v autobusu prostě pustí do řeči. Zkrátka jsou tu všichni mnohem uvolněnější a díky tomu jsem tu poznala mého manžela, téměř všechny z kruhu mých blízkých přátel a snadno navázala kontakt se sousedy z okolí a ráda se s nimi kdykoliv pustím do řeči.

Co vás nejvíc překvapilo, ať už příjemně, nebo nepříjemně?

První příčku bez váhání obsazuje dech beroucí přírodní bohatství. Koho by taky nezaskočilo, když jedete na kole k vodě nebo na nákup a nenadále na vás střemhlav zezadu nalétne flétňák australský, velký pták připomínající vránu nebo straku, kterému jste vjeli do jeho teritoria v době hnízdění, a tak si vykoledovali ránu do hlavy. Stejně tak vás dokáže ohromit roztomilý kusu liščí, jejž by chtěl snad každý jako plyšáka. Jenže tenhle roztomilý vačnatec vám umí pěkně otrávit večerní grilovačku na pláži, když se vám bez varování pustí do nákupu a ukradne, na co přijde. V Austrálii je většinou slunečno, avšak když už byste si našli důvod pro pochmurný den, věřte, že pozorování migrujících velryb, plavání nebo surfování s přátelskými delfíny či střetnutí pestrobarevných papoušků nebo snad zákeřně jedovatých pavouků a hadů vám změní náladu natotata. Nikdy mě nepřestane udivovat místní nádherná a často endemická flóra. Na pokojové květiny, jež se v květinářstvích v ČR prodávají jako exotické, tady jen tak narazíte po cestě na autobus nebo na procházce zakopnete o kořen gigantického fíkusu, který jste kdysi měla v Praze na parapetu v květináči v miniaturní verzi. Bouřky s hrozivě hlasitými hromy, obrovské vlny a zrádné proudy v oceánu, luminiscence ve vlnách (modře svítící moře v noci) či písečné bouře, při nichž se poledne z ničeho nic promění v šero před soumrakem. Tyhle vrtochy počasí mě fascinují stejně tak.

Je něco, co vám tam z domoviny chybí?

Rodina a kamarádi z dětství, koncerty českých kapel, české divadlo a procházky po lese, jelikož od mala ráda houbařím. Příjemné je, že se tady alespoň příležitostně nějaká ta česká či slovenská kulturní akce odehraje. Houbaření tady taky někteří Čechoslováci provozují, ale já jsem doposud nenašla odvahu.

Co naopak vnímáte jako lepší než u nás?

Každá země má svá pro i proti, ale tady stoprocentně převažují ty klady. Líbí se mi, jak se místní úřady starají o veřejné prostory a udržují je tak, aby bylo pro jejich občany i turisty všechno čisté a upravené. Naklizené veřejné záchody s toaletním papírem jsou na každém rohu. Všudypřítomné fontánky na pití. V každé restauraci či kavárně pitná voda zdarma. Pak třeba ještě ohleduplnost řidičů vůči chodcům, a naopak chování pasažérů, kteří řidiči po výstupu z autobusu vděčně poděkují za to, že je bezpečně dopravil do jejich cílové zastávky. Obecně tu řidiči jsou velice slušní, řídí bezpečně, a pokud vidí chodce poblíž přechodu, automaticky zastavují. Jednoznačným pozitivem je silná ekonomika Austrálie, díky níž je cestování po celém světě snadno dosažitelné i pro střední společenskou třídu.

Další bezesporná výhoda života na ostrově protinožců spočívá v různorodosti a rozmanitosti místních kultur. Zvlášť v Sydney a dalších velkých městech se střetávají veškeré světové civilizace a kultury, takže nemusíte vytáhnout paty z kontinentu a můžete si k obědu dopřát levné, ale poctivé suši a k večeři autentickou jehněčí masalu nebo jakoukoliv jinou světovou kuchyni, včetně té české. Výhodou je již zmiňované bohatství Austrálie v podobě neuvěřitelné biodiverzity.

Z praktického soudku bych vypíchla zajímavý benefit poskytovaný zaměstnavatelem a nazvaný Long Service leave: tři měsíce placeného volna, jež si můžete vybrat poté, co odpracujete pro jednoho zaměstnavatele deset let.

Jaké to je, žít v tak rozlehlé zemi?

Ve chvíli, kdy máte plné zuby australské vlezlé zimy v jižní části země, si můžete naplánovat prodloužený víkend na jejím severu, prohřát kosti a ve stejnou chvíli si můžete vyčistit hlavu šnorchlováním na Velkém bariérovém útesu či probádáváním nejstaršího deštného pralesa světa, tropického pralesa Daintree. Obklopeni gigantickými plavuněmi a kapraďorosty si hnedle připadáte jako na cestě do pravěku, a při troše štěstí dokonce můžete narazit na endemického klokana pralesního nebo prehistoricky vyhlížejícího kasuára přilbového, charakteristického kostěným výrůstkem na hlavě. To všecko můžete zažít po pouhých třech hodinách letu od domova. Stejně tak v létě můžete popoletět za chládkem do Tasmánských hor a vydat se po stopách tasmánského tygra, kterého místní údajně stále spatřují a dávají tak milovníkům zvířat z celého světa naději, že přece jen nevyhynul.

Jak reagují místní, když zmíníte, odkud pocházíte?

Starší ročníky často zmíní Československo, které kdysi navštívily, ale naše a mladší generace jsou v dnešní době hodně zcestovalé a obvykle znají Prahu a Český Krumlov či české pivo, jež je běžným sortimentem ve specializovaných obchodech s alkoholickými nápoji. Navíc tu má téměř každý Australan alespoň jednoho českého kamaráda či rodinného příslušníka, jako můj manžel.

Jaké jsou cestovatelské zvyklosti místních? Ať už do zahraničí, nebo v rámci vlastní země?

Z mé zkušenosti mají v sobě všichni Australané cestovatelského ducha a velmi rádi se pouštějí do probádávání nových míst. Populární volbou při cestování po Austrálii je kempování a široká škála karavanů, campervanů a campertrailerů. Vybavení těchto vozítek může být často velmi komfortní, a proto většina důchodců po zasloužilém odchodu do penze vyrazí na cesty kontinentem nebo po jeho skalnatém pobřeží. Ale často takto cestují i mladší lidé či rodiny s dětmi. Někteří si dokonce zamilovali kočovný způsob života natolik, že vzdělávají děti sami na cestách nebo je nechají navštěvovat školy v městech, v nichž momentálně našli dlouhodobější útočiště. Za sněhem lidé vyrážejí jak do místních Sněžných hor nebo pak létají na Nový Zéland, kde jsou lepší podmínky a nižší náklady. Ti, co před zimou utíkají, volí často Asii a pacifické ostrovy.

Jakých pět míst byste ukázala svému nejlepšímu kamarádovi z Česka, který v dané zemi ještě nebyl?

Sydney a jeho pohádkové pobřeží a přímořský kolorit.

Tasmánie, překrásný hornatý ostrov, jenž je domovem ohroženého tasmánského ďábla.

Velký bariérový útes považovaný za největší žijící organismus a největší korálový útes světa.

Rudý střed (Red Centre) se nalézá v samém srdci rozlehlé červené pouště, jehož dominantou je magický monolit Uluru — Ayers Rock.

Modré hory nedaleko Sydney, pojmenované podle charakteristického modrého oparu v jejich údolí, který zapříčiňuje vypařování olejů z listů eukalyptu (součást australského Velkého předělového pohoří).

Jaké je vaše oblíbené místní jídlo?

Snažila jsem se přijít na nějaké opravdu místní jídlo. Ptala jsem se i manžela a jediné opravdu australské, na co jsme přišli, je snag (saussage sizzle). Je to párek z grilu v přeloženém toastovém chlebu posypaný grilovanou cibulí a s rajčatovou nebo barbecue omáčkou. Tradičně se prodávají o víkendech na sportovních a charitativních akcích a výdělek z jejich prodeje se používá na chod sportovních klubů či charitativní účely. Mým oblíbeným jídlem jsou krevety, tradičně se tu jedí na Vánoce.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:

Ivana Macdonald




Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země