nahoru

Sedm prefektur, sedm chutí aneb Gastronomické toulky nejlidnatějším japonským regionem Kantó

Iva Klimešová 17. září 2021 • 06:20
Sedm prefektur, sedm chutí aneb Gastronomické toulky nejlidnatějším japonským regionem Kantó
foto: Iva Klimešová

V centrální části ostrova Honšú leží region Kantó. V každé ze sedmi jeho prefektur jsem nakoukla pod pokličku a ochutnala tradiční pokrmy. Kantó, někdejší domov samurajů, se mi vrylo do paměti výraznějšími a ostřejšími chutěmi odlišujícími ho od sousedních regionů.

Země vycházejícího slunce se dělí do osmi regionů: Hokkaidó, Tóhoku, Kantó, Čúbu, Kansai, Čúgoku, Šikoku a Kjúšú (kam spadá i Okinawa). Moje gastrotoulky mě tentokrát zavedly na východ centrální části ostrova Honšú, do regionu Kantó, nejlidnatějšího regionu Japonska. Zahrnuje sedm prefektur (Tokio, Čiba, Gunma, Ibaraki, Saitama, Točigi a Kanagawa). Sedm prefektur - sedm chutí!

Tokio

Tokio zcela pochopitelně do značné míry formovalo japonskou národní kuchyni. V důsledku toho se některé tokijské speciality staly tak populárními, že jsou nyní známé spíše jako standardní verze pokrmu než jako místní specialita.

Některé speciality Tokia (dříve nazývaného Edo) jsou označovány slovem edomae. Ikonické suši si v současné době dáte v jakémkoliv koutu Japonska, ale v Tokiu ochutnáte edomae suši. Ke zvýraznění chutě rýže se používá červený ocet a taktéž se dbá na zvýraznění chutě syrové ryby předešlou úpravou (kropení solí, opláchnutí octem apod.). Nejlepší edomae suši, které jsme v Tokiu ochutnali, bylo z maličkaté restaurace přímo na rybím trhu Cukidži (Tsukiji Market), kam ještě do nedávna směřovaly kroky snad všech turistů dychtících na vlastní oči zažít ranní aukci tuňáků. Ta se ale v roce 2018 spolu s hlavní částí trhu přesunula do čtvrti Tojosu.

Při toulkách Tokiem určitě nasměrujte své kroky na uměle vytvořený ostrov Cukišima v Tokijském zálivu. V ulici přezdívané Mondža si budete moci vybrat z desítek specializovaných restaurací, které všechny nabízejí jedinou místní specialitu - mondžajaki. Vězte, že tento pro oko nevábný pokrm rozhodně chutná lépe, než vypadá. „Mondža“ je jakýsi druh omelety, která je připravována na grilu přímo před vámi. Do základu těsta z vody a mouky se přidávají nadrobno nasekané přísady, jako je zelí, maso, mořské plody a další suroviny.

Věděli jste, že se Tokio pyšní i tradičním pokrmem pro sumó zápasníky? Čanko nabe, pokrm bohatý na bílkoviny, je hustý vývar z kuřecího masa nebo ryb, tofu a sezonní zeleniny a rozhodně nesmí chybět v jídelníčku profesionálního zápasníka. Restaurace specializující se na čanko nabe jsou často provozovány právě bývalými zápasníky sumó.

Čiba

Nedaleko Tokia se na východním tichomořském pobřeží rozkládá prefektura Čiba. Díky své pobřežní poloze je bohatá na mořské plody, hlavně sardinky a makrely, ale i úhoř se zde těší popularitě. Není proto divu, že se tu zrodily pokrmy namero a sangajaki. K přípravě namera budete potřebovat plátky čerstvých makrel a sardinek, které nadrobno nasekáte spolu s jarní cibulkou, perilou, miso pastou a zázvorem. Název pokrmu byl odvozen od slovesa nameru, což v překladu znamená olíznout. Říká se, že je to pokrm tak chutný, že budete chtít vylízat talíř. Oblíbenou grilovanou variantou tohoto pokrmu je sangajjaki. Zahlédnete-li na jídelním lístku unadon, neváhejte a objednejte si. Na tuhle dobrotu v podobě grilovaného úhoře ve zkaramelizované sójové omáčce budete jistě dlouho vzpomínat. Čiba je i významným producentem samotné sójové omáčky. Centrála japonského výrobce tohoto tekutého pokladu - Kikkoman - sídlí právě v prefektuře Čiba, ve městě Noda.

Gunma

Prefektura Gunma v severozápadním cípu regionu Kantó je významná svou produkcí pšenice, a tím pádem vyniká i výrobou různých druhů udon nudlí. Tyto tlusté, pevné nudle z pšeničné mouky se využívají jako součást různých pokrmů a vývarů nebo jako příloha - v létě studená, v zimě teplá. Gunma je asi neznámější konkrétně druhem mizusawa udon. Nudle jsou bílé barvy, lehce průhledné, hladké a pevné, vyráběné výhradně z pramenité vody z hory Haruna. Po celodenních výletech po okolí vás dostatečně zasytí okkirikomi, vývar s udon nudlemi, sójovou omáčkou nebo miso pastou a sezonní zeleninou. Jako sladkou tečku zkuste jakimandžu, sladké grilované knedlíčky různých náplní. Osobně mám ráda variantu s pastou z červených fazolí.

Saitama

Saitama je další prefekturou se silnou tradicí výroby udon nudlí. Mimo to si zde můžete pochutnat na slaných i sladkých variantách rýžových krekrů senbei nebo pečených bramborách z oblasti Čičibu přelitých sladkou miso omáčkou.

Ibaraki

Mito, hlavní město prefektury Ibaraki, je ústředním producentem sójových bobů, ze kterých pak fermentací vzniká specificky aromatický pokrm natto. Jeho konzistence a vůně nejsou úplně pro každého, na druhou stranu je to bohatý zdroj vlákniny a vitaminů. Často bývá součástí různých pokrmů, salátů a náplní. Tradičně se natto vyrábělo balením vařených sójových bobů do rýžové slámy, která na svém povrchu přirozeně obsahovala bakterii, díky které mohla celá fermentace proběhnout. V dnešní době byla tradiční výroba nahrazena průmyslovým zpracováním. I tak si ale můžete jako suvenýr zakoupit tradiční slámové balení třeba v parku Kairaku-en.

Točigi

Knedlíčkové království. I tak by se dalo nazvat hlavní město prefektury Točigi - Ucunomija. Podniků specializovaných na knedlíčky gjoza tu je nespočet. Tradičně jsou plněné vepřovým masem, ale objevíte je i ve vegetariánské verzi. Zkuste třeba podnik Masaši gjoza, klasickou knedlíčkárnu nabízející jen dvě základní přípravy knedlíčků - vařené nebo smažené. Každý rok v listopadu se v prefektuře koná i knedlíčkový festival.

Kanagawa

Kanagawa je v sezoně od dubna do prosince proslulá pokrmem širasu-don. Širasu je označení pro velmi mladé sardinky v prvních týdnech života. Ty se v Japonsku konzumují na různé způsoby - vařené, sušené nebo syrové se sójovou omáčkou. Mají mírně slanou chuť a nadýchanou texturu. V případě širasu-don se mladé sardinky navrství na porci vařené rýže a dochucují se různými bylinkami a sójovou omáčkou. Od ledna do března si ovšem na této delikatese nepochutnáte, rybolov těchto mladých sardinek je v tomto období přísně zakázán.

Skvělou příležitostí, jak ochutnat co nejvíce regionálních specialit z celého Japonska na jednom místě a užít si neopakovatelnou atmosféru, je navštívit festival Furusato Macuri. Koná se každý rok během několika lednových dnů v Tokiu. Letos se bohužel kvůli koronaviru konal jen v on-line podobě. Tak tedy příští rok!

Iva Klimešová




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země