Radovánky po mexicku aneb Jak se slaví v zemi s nejvyšším počtem fiest na světě

Radovánky po mexicku aneb Jak se slaví v zemi s nejvyšším počtem fiest na světě Zdroj: Líba Taylorová

Radovánky po mexicku aneb Jak se slaví v zemi s nejvyšším počtem fiest na světě
Radovánky po mexicku aneb Jak se slaví v zemi s nejvyšším počtem fiest na světě
Radovánky po mexicku aneb Jak se slaví v zemi s nejvyšším počtem fiest na světě
Radovánky po mexicku aneb Jak se slaví v zemi s nejvyšším počtem fiest na světě
Radovánky po mexicku aneb Jak se slaví v zemi s nejvyšším počtem fiest na světě
14
Fotogalerie

Fotoreportáž Líby Taylorové: Radovánky po mexicku aneb Jak se slaví v zemi s nejvyšším počtem fiest na světě

Mexické rodeo charrería, rozjuchané Dušičky či všudypřítomné fiesty. Mexičané si zkrátka umí život užít.

Okázalá charrería

Nejoblíbenější zábavou Mexičanů je takzvaná charrería. Je to vlastně druh rodea, podobného, při jakém řádí severoameričtí kovbojové. I tady, ve vesnici Ameyatepec ve státě Guerrero, honáci předvádějí své umění: vrhají lasem, krotí koně, zastavují dobytčata trhnutím za ocas… Místní vesničané, charros, si zrovna na parádu nepotrpí, ale jinde patří k charreríi zdobený, na náš vkus až kýčovitý oděv – kazajka s tepaným zapínáním, přiléhavé kalhoty, bílá košile s barevným šátkem a obrovské sombrero. Ať jezdec uspěje, či ne, vždy se na závěr odmění pořádným lokem tequily. K celé události samozřejmě kapela místních borců vyhrává ryčné kousky.

Každý den karneval

V Mexiku se slaví víc svátků – fiestas – než jinde ve světě. Vždy se najde důvod se radovat. Oblíbené jsou karnevaly, vlastně náš masopust. Každá vesnice ho slaví jinak; nejčastěji se muži převlékají do ženských šatů či jiných kostýmů. Třeba tady ve vesnici Huejotzingo, nedaleko města Puebla ve stejnojmenném státě, oblékají účastníci průvodu staré uniformy a inspirují se tak bitvami, které se v této oblasti odehrály. Blízké město Puebla například dobyli jak Francouzi, tak Angličané a teprve v roce 1872 hrstka Mexičanů odrazila útok vetřeleckých francouzských vojsk. Na tento den – 5. května – jsou Mexičané velmi hrdí a dodnes ho oslavují bujarými akcemi a státním svátkem. V Huejotzingu si lidé svými převleky a symbolickým bojem tuto událost rádi připomínají.

Ať žijí mrtví

U nás pochmurné a uplakané Dušičky, v Mexiku večírek na počest těch, kdo už tu nejsou. Den mrtvých, jak se mu tady říká, je skutečný mejdan se vším všudy. Celou noc lidé slaví u hrobů svých blízkých a přinášejí jim dary. Asi nejbizarnějším zážitkem střízlivého Evropana jsou ale papírové či cukrové kostry, kterými se to v těchto dnech – a nocích – všude jen hemží.

Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 9/2008.