V ruském zajetí: Jak se v Rusku stávali zajatci legionáři | Reflex.cz
nahoru

Z ruského zajetí přímo do legií. Legionáři riskovali oběšení, zachránili se ale před hladem a nemocemi lágru

Jaroslav Šajtar14. února 2019 • 08:30
Z ruského zajetí přímo do legií. Legionáři riskovali oběšení, zachránili se ale před hladem a nemocemi lágru
foto: Archiv nakladatelství Epocha

Že bychom bez legionářů, zejména pak na východní frontě, Československou republiku při vší úctě k jejím zakladatelům nikdy neměli, je nabíledni. Otázce zajatých Čechů a Slováků za první světové války v Rusku se podrobně věnuje Jitka Zabloudilová ve své přínosné knize V ruském zajetí.

Absolventka filozofické fakulty Jitka Zabloudilová začala svou dráhu jako vědecká pracovnice obnoveného Památníku odboje, nynějšího Vojenského historického ústavu, poté pracovala jako archivářka v Archívu Akademie věd ČR. Těchto funkcí využila k prosmýčení archívů se zaměřením na první československý odboj. Čtenářům časopisu Historie a vojenství, kde publikovala řadu článků, její jméno není cizí.

Před 100 lety se českoslovenští legionáři proslavili v bitvě u Zborova

Kolosální množství válečných zajatců

Ve své nejnovější publikaci V ruském zajetí s podtitulem Zajatecké organizace Čechů a Slováků v Rusku (1914–1918), již vydalo pražské nakladatelství Epocha jako desátý svazek edice Traumata války, se zaměřila na největší rezervoár, odkud se rekrutovali příslušníci naší ruské legie, a to na válečné zajatce.

Ke konci první světové války, v některých zemích zvané vzhledem k jejímu do té doby nevídanému rozsahu také Velká, se v táborech ocitlo kolosální množství válečných zajatců, ale rovněž internovaných civilistů.

Jejich přesný počet nelze zjistit, nicméně různé odhady zmiňují 6 887 000 válečných zajatců (podle britské publikace R. B. Speeda), a dokonce až deset miliónů. Tento údaj uvádí ruský badatel V. P. Galickij, který ve své studii Problém válečných zajatců a vztah sovětského státu k nim z roku 1990 tvrdí, že Rusko vzalo do zajetí úhrnem 3 570 858 mužů, kdežto ústřední mocnosti, tj. Německo, Rakousko-Uhersko a Turecko (o Bulharsku nepíše), jen ruských vojáků 2 765 000.

Za druhé světové války bojovali v Sýrii i Čechoslováci proti Čechoslovákům

Pobít, zotročit, nebo pověsit

Autorka se podrobně zabývá otázkou válečného zajetí v mezinárodním právu. V dávné minulosti vítězové zajatce buď pobíjeli, nebo zotročovali. Ti bohatší jim posloužili jako zdroj tučného výkupného. Postupem času však přece jen docházelo ke snahám o zlepšení jejich postavení. Toto úsilí konkretizovala Úmluva o zákonech a obyčejích pozemní války, v níž o právním a materiálním postavení zajatců pojednávaly články I až XX.

Zabloudilová se velmi dobře chopila u nás dosud málo známého a zmapovaného tématu. Neopomněla vyjmenovat práva a povinnosti zajatců, uvedla i důležitý fakt, že zajatci hrozilo soudní stíhání, pokud po útěku z tábora vzal opět do ruky zbraň proti armádě státu, který jej zajal. Rakušané (podtrhněme, že zcela v souladu s tehdejšími zásadami) pokládali zajaté Čechy a Slováky, kteří vstoupili do legií a obrátili proti nim zbraně, za zrádce, a zejména na italské (jihozápadní) frontě je po dopadení nemilosrdně věšeli.

Bigotní katolický kněz, politik, ale také kolaborant Jozef Tiso pohledem amerického …

Legie jako jediná záchrana před smrtí  

Ruské statistiky týkající se problematiky válečných zajatců za první světové války strádají neúplností a nepřesnostmi. Zabloudilová ve svém díle píše, že počet zajatých rakousko-uherských vojáků kolísá od půldruhého miliónu do dvou miliónů osob, z nichž Slovanů mohlo být zhruba 65 procent, přičemž jejich úmrtnost se pohybovala od 17 do 30 procent (pro zajímavost: v kaiserovském Německu činila jen pět procent!). Vstup do legií se tak pro zajatce mnohdy stával možností, jak uniknout smrti hladem nebo následkem nemocí v lágru.

Vůdcovy vodovky, nacistické dálnice a podobně: Třetí říše přitahuje pozornost i 73 let…
Se VII. sborem do šumavských Sudet: Jak osmatřicátý viděli náckové
JAROSLAV ŠAJTAR 12. prosince 2018 • 17:13

Se VII. sborem do šumavských Sudet: Jak osmatřicátý viděli náckové

Jaroslav Šajtar



Volby 2019 do Evropského parlamentu

Výsledky Kandidáti Jak volit Online Orgány EU Pravomoci EP Celoevropští lídři Volební systém Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby

24. a 25. 2019 proběhnou v Česku volby do Evropského parlamentu. Celoevropsky volby výrazně ovlivní brexit, neboť dosud není, jasné, kdy nastane. Víte, proč má ČR 21 poslanců? Voby do Evropského parlamentu jsou také zajímavé v tom, že v nich občané států EU mohou volit a být voleni i mimo svůj domovský stát. Jak cizinci ovlivní volby v Česku? A jak volby 2019 dopadnou? Reflex má svůj exkluzivní odhad. Přečíst si můžete také to, jak se liší eurostrany a eurofrakce v EP

Živý přenos, galerie a zajimavosti z voleb.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,780
23,000
29,270
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější