nahoru

Slovenské pondělky Borise Filana: Poezie je rodná sestra sexu

Boris Filan15. května 2017 • 10:15
Homérova apoteóza - ilustrační snímek.
Homérova apoteóza - ilustrační snímek.
• foto: 
Wikimedia

Je velmi lehké myslet si, že poezie je zbytečná. Že básně jsou něco, co píší divní lidé, zasnění studenti a zamilovaná děvčata. Ale svět je stvořen mnohem mystičtěji, než si vůbec dokážeme představit. Nic tu není náhodné a zbytečné. Ani slepé střevo, ani nástěnné malby v poušti Kalahari.

Od úsvitu dějin lidstva se formou poezie uchovávala nejdůležitější tajemství. Nebýt básníků, kteří napsali pověst o Gilgamešovi, Mahábháratu, nebýt géniů jako Homér, tak je obrovská plocha paměti lidstva prázdná. Můžeme se na poezii vykašlat, můžeme ji ignorovat anebo se jí posmívat. Jazyk poezie je třeba se naučit. Není to nic těžkého, ale musíme si znova zapojit v mozku tu oblast, jež se nazývá „srdce“.

Chvíli trvá ji nastartovat a může to vypadat jako beznadějné. Ale potom vás ten nepoužívaný orgán bohatě odmění. Máme v hlavě joystick největších rozkoší. Tam, kam vás zavede vaše srdce v mozku, jsou poklady. Všechno to, co marně hledáte v stovkách idiotských prázdných filmů, v stupidních časopisech a přiblblých seriálech, je v poezii jako čisté zlato. Čtení poezie je rituál, jímž se napojíte na věčnost. Na minulost i na budoucnost.

Slovenské pondělky Borise Filana: Žena oblečená do dokonalé nahoty

Ty nejsilnější myšlenky lidstvu řekl Nietzsche v básni Tak pravil Zarathustra. To byla též poezie. Nechci vám slibovat nic lehkého, jednoduchého a laciného. To vám každý den vnucují v nákupních centrech, prostřednictvím médií a časopisů. Budete se trápit. Ty starší básně vám budou připadat staromódní, nové příliš moderní. Ale to je chůze dítěte, které se teprve učí chodit. Jsou to první krůčky. Vykašlete se na říkanky. Čtěte anebo poslouchejte poezii nejlepších. A recitujte, v duši anebo nahlas. Netušíte, jaký je to požitek. Recitace je rodná sestra sexu.

Bude to pro vás zázrak, jehož se zúčastní váš mozek, vaše ústa, ruce, celé tělo. Při recitování vypouštíte z úst slova, ale z vašeho nejsilnějšího centra vyzařujete úžasné energie, které omámí vás i posluchače. Recitace je ta nejdostupnější a nejsilnější droga, jakou si dokážete představit. Vyzkoušejte si to. Postavte se před správně naladěné lidí. Vezměte do ruky pohár vína a zarecitujte: Ó víno, víno, boh ti nebo daj a budete se cítit sami jako bozi.

Váš mozek si ty pravé verše uloží do archívu a v pravé chvíli vám je vypustí na jazyk. A vy si s překvapením uvědomíte, že vám z úst plynou nádherná slova. Recitovat verše je rozkoš na druhou, nic se tomu nevyrovná. Kromě recitování při rozkoši.

Boris Filan: Rád přistihuju život ve spodním prádle
Milan Tesař 12. března 2017 • 18:23

Boris Filan: Rád přistihuju život ve spodním prádle

Slovenské pondělky Borise Filana: Orientální městečko
Boris Filan 13. března 2017 • 17:02

Slovenské pondělky Borise Filana: Orientální městečko

Boris Filan


Klíčová slova: Boris Filan, poezie, sex, kultura



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,800
22,380
29,350
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější