Legrační verše pro děti a dospělé mladé duchem přinášejí tetovaná teta a strýcovaný strýc. V češtině také po čtvrtstoletí vyšla „černá komedie o šedé hmotě mozkové“, jak román Leninův mozek charakterizoval britský deník Independent.
„Mám doma bonsaj, smrček v kalíšku./ Je menší než můj prostředníček./ A pod tím smrčkem kouká z pelíšku/ úplně malý bonzajíček.“Daniela Fischerová, známá dramatička, scenáristka a spisovatelka, vydala u Meandru stostránkovou, vtipnou, místy trochu bláznivou, radostnou sbírku veršů, plnou překvapivých jazykových hříček a úsměvných příběhů. Její Tetovaná teta navazuje na nejkrásnější českou poezii pro předškolní a mladší školní děti; nezaostává za dobou a kromě ufonů, tvorů z hororů, příbuzných jak z Addamsovy rodiny a oživlých rostliňáků nabízí jazykolamy a zvířátkolamy. Knížku moc pěkně ilustroval a graficky upravil Jaromír Plachý, mj. animátor počítačové hry Botanicula i klipů dua DVA. Nakladatel v anotaci popisuje poezii Tetované tety jako „nonsensovou“ a něco na tom bude, Hiršal, Frynta a Morgenstern by se zaradovali; ale hergot, jestli něco dává smysl a zároveň to dokáže zaměstnat všechny smysly a bránici k tomu, tak právě Tetovaná teta.
Při četbě tohoto románu rozhodně nejezte. Zejména první stránky Leninova mozku jsou plné barvitě popsaných pitev obou hemisfér, řezání do mozkové kůry a sešívání kůže. Ve jménech všech těch vědců z počátku 19. století, kteří by rádi odhalili taje neurovědy a našli přesnou lokaci mozkových buněk geniality, se možná na počátku ztratíte, než si ony pány začnete googlovat a zjistíte, že Oskar Vogt a pár dalších Tilmanových postav skutečně existovalo a že jejich osudy mají styčné body s těmi románovými. Německý sinolog, spisovatel, publicista a popularizátor vědy Tilman Spengler publikoval tento svůj román, prozaickou prvotinu odhalující zákulisí vědecké práce před sto lety a ironizující poměry, které vedly k národněsocialistickému hnutí, už před čtvrt stoletím. České nakladatelství Pragma ho vydalo těsně před letními prázdninami.
