Poutavý výtvarný akcent vnášejí do inscenace i kostýmy Martina Chocholouška

Poutavý výtvarný akcent vnášejí do inscenace i kostýmy Martina Chocholouška Zdroj: Patrik Borecký

Brno znovu patří Händelovi. V Agrippině v brněnské opeře se aktuálně zpívá o intrikách a o touze po moci

Jana Bohutínská

Opera Národního divadla Brno premiérovala v dubnu v Janáčkově divadle Agrippinu, dílo barokního německého skladatele a světoběžníka Georga Friedricha Händela (1685–1759). A to v režii Martina Glasera, v hudebním nastudování Václava Lukse a orchestru Collegium 1704. Opera Agrippina pojednává o touze po moci a intrikách, které mají k moci dopomoci. Zůstává tak tematicky aktuální, i když od její premiéry v roce 1709 uběhla více než tři století. Antický předobraz jejích postav žil na samém začátku občanského letopočtu, v 18. století se premiéra opery konala v benátském Teatro S. Giovanni Crisostomo a byla Händelovým prvním operním úspěchem.

Nejen téma promlouvá k současnému publiku; mluví k němu především Händelova hudba. V některých scénách je až chytlavá, což režisér využívá k roztancovaným scénám. Za všechny zmíním Nerona (kontratenorista Vojtěch Pelka), který při zpěvu vyskočí na zastřižený zelený porost, jenž tvoří na jevišti labyrint, a zatímco dál zpívá, na Händelovu muziku si trsne. Jako v nějakém hudebním klipu.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Články z jiných titulů