Už se neptáme, jaká kniha vám leží na nočním stolku, nýbrž kdy jste nějakou knihu četli naposledy. Nebo kdy jste si nějakou koupili. Ano, vás se ptáme, ale i sebe. Oproti loňsku zaznamenala knihkupectví propad tržeb o 30 %. Takže odlepit oči od mobilu a zabořit oči a prsty do voňavého papíru... Dále nesdílíme nadšení z nových výdobytků umělé inteligence a nechápeme dojetí nad misantropickým filmem Zimní prázdniny.
Kateřina Kadlecová: KNIŽNÍ TRH JE V HÁJI. V urnovém háji. První dva tři měsíce roku vždycky bývají výrazně slabší, ale letos hlásí malá, střední i ta největší knihkupectví zhruba 30% propad tržeb oproti témuž období loni. Dopad covidu, války a inflace na peněženky Čechů i zdražení energií a papíru donutily mnohé nakladatelské domy propouštět. Jenže komu napálit never more? Okolnostem? Nám všem, že nečteme, nekupujeme?
Jan Škoda: UMĚLÁ INTELIGENCE už umí tvořit videa jen z textového zadání. Díky modelu Sora od OpenAI se v minutových klipech krajinou procházejí mamuti, v poušti na nás hledí kosmonaut a ulicemi Tokia létají lístky sakury. Už se objevily názory, že jde o revoluci na poli kinematografie, která otevře možnosti uměleckého vyjádření masám. Opravdu to ale tak bude? Vždyť už teď žijeme v naprosté inflaci generického obsahu, který variuje obsah jiný, díky propojenosti světa získává všechno stejnou estetiku a i většina hollywoodských trháků vzniká hlavně v ateliérech, respektive v počítačích armád trikařů. Že nás z nekonečného festivalu průměrnosti vysvobodí zrovna AI, je spíš naivní představa.
Vojtěch Rynda: „Ta pravá adventní pohodovka, která dovede vytvořit hřejivou atmosféru“, „moc milej (trochu sentimentální) vánoční retropříběh, vtipnej, lidskej“, „feel good film, který dokáže vykouzlit úsměv na tváři“ – taková hodnocení dostávají na ČSFD i sociálních sítích Zimní prázdniny, novinka notoricky misantropického filmaře Alexandera Paynea (Bokovka). Já ale moc nechápu, co je pohodového a hřejivého na historce o třech emocionálně narušených, životem zlomených a duševně až zmrzačených lidech, kteří jsou spolu nucení strávit několik dní na americké internátní střední škole a navzájem si říkají, že je všichni nenávidí. Film to není špatný, ale odcházel jsem z něj... no, emocionálně narušený. Mám dát never more SÁM SOBĚ, že nerozumím pohodě?