Je úspěch, že se na festival Tanec Praha podařilo dostat dílo any attempt will end in crushed body and shattered bones (jakýkoliv pokus skončí rozdrcenými těly a roztříštěnými kostmi) belgického choreografa Jana Martense.

Je úspěch, že se na festival Tanec Praha podařilo dostat dílo any attempt will end in crushed body and shattered bones (jakýkoliv pokus skončí rozdrcenými těly a roztříštěnými kostmi) belgického choreografa Jana Martense. Zdroj: Phile Deprez

Festival Tanec Praha připomněl, že Česku chronicky chybí velký špičkový soubor současného tance

Mezinárodní festival Tanec Praha se v hlavním městě i v regionech protáhl téměř na celý letošní červen. Vidět vše mohl jen skalní fanoušek, my ostatní jsme dali přednost výběru. Před prázdninami festival uzavřel další sezónu současného tance a zafungoval jako svého druhu zpětná vazba pro českou scénu. Ani v propojené Evropě se u nás bohužel hostování zahraničních špiček totiž nestalo běžnou součástí celoročního programu. Konfrontace se zahraničním děním je přitom kruciální i pro publikum, jinak mu hrozí zakrnění vkusu a ztráta orientace.

Dozvukem festivalu se stala červencová předpremiéra Together Alone, jejíž část se prezentovala už na Tanci Praha v samostatném ukrajinském večeru. Novinku vytvořila ukrajinská choreografka a tanečnice Yana Reutova, která je nyní v Česku; premiéra se chystá na 30. září do Divadla Ponec.

Benefitem letošního, 35. ročníku festivalu však byly především větší kusy s bezmála deseti a více tanečníky. A to hlavně proto, že právě velké produkce na české nezávislé taneční scéně zoufale chybějí. Nikdo je dlouhodobě neufinancuje.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!