Stěna smrti

Stěna smrti Zdroj: Festival Arena

Cirque Pardi! a představení Rouge Nord
Cirque Pardi! a představení Low Cost Paradise
Cirque Pardi! a představení Rouge Nord
Představení Jumbo
Cirque Pardi! a představení Low Cost Paradise
5
Fotogalerie

Formani sezvali na Festival Arena své spřízněné duše. Výsledek? U Vltavy stříká Smrtící šťáva

Prudké průtrže mračen přivítaly v sobotu 17. června v Praze Festival Arena. Divadlo bratří Formanů na něj sezvalo své spřízněné divadelní, cirkusové, taneční, muzikantské a jiné umělecké duše. Odehrává se na Smíchovské náplavce, kde kotví Loď Tajemství, domovské plavidlo Formanů, a u níž vyrostla Le Mur de la Mort, Stěna smrti. A také na bývalém fotbalovém hřišti u nedalekého Centra Erpet.

Stěna smrti je největší festivalovou bombou. Kotel, kde po vertikálních dřevěných stěnách krouží odvážní akrobaté na motorkách, má za sebou skoro stoletou historii a je jednou z pouhých tří funkčních stěn na světě. Při řevu jednoho, dvou i tří motorů buší při představení Mortel Jus de Mortel (Smrtící šťáva) francouzského kolektivu Le Mur de la Mort další chlapík do bicích, jeho kolega hraje na banjo a principál si střihne francouzský šanson, když tedy zrovna nepráská bičem nebo se sám nechopí motorky. 

Publikum pozoruje show z ochozu, dává najevo emoce, člověku se jen při pohledu na tu jízdu, pokořující gravitaci, vyplavuje adrenalin. Komu se strachem přeci jen trochu rozklepou nohy, může to svést na vibrace, které se šíří od strojů. A ani na následujícím open air představení od skupiny Cirque Pardi! nehrozil oddech. Do poslední chvíle jsme byli napjatí, jestli se bude přeci jen hrát nebo show spláchne další liják a rozežene bouřka. Dobře to dopadlo a provazochodce nakonec provázel poetický západ slunce.

Festival Aréna pokračuje až do 1. července a program je téměř každý den nabitý – a to pro dospělé i pro děti. Vedle hostů z Francie hraje také Divadlo bratří Formanů nebo improvizační uskupení My kluci, co spolu chodíme. Nevím sice, zda se vám nad Vltavou znovu ukáže duha, která byla odměnou po prvním mokrém dni. Určitě však ještě dlouho ucítíte v nose vůni z výfuků motorek, nedají vám spát akrobatky a akrobaté, pro něž je denním chlebem risk, a u srdce se vám uvelebí příjemná pouťová nostalgie.