8. místo: Petr Sagitarius - Klasztor, Návrat
Její postoj připomínal sjezdařské vajíčko. V podřepu pohybovala velkým zadkem nahoru a dolů, jako kdyby silnými stehny vyrovnávala terénní nerovnosti. Neměla kombinézu a jedinou hůlkou byl Romanův ztopořený penis, na který dosedala. Pomalu se blížila k cíli. Ležel pod ní a mačkal jí ňadra. Když projela cílovou branou, napřímila se a vydala vítězný pokřik. Chvíli se slastně vrtěla a pak se sklonila, aby ho políbila. Na věži jablunkovského kostela právě odbíjela půlnoc.
„Tak to bylo jízda, paní matrikářko.“
Detektivní příběhy z druhého svazku knižní série Trujkunt (tj. nejvýchodnější část našeho území, Těšínsko) sepsal někdejší jablunkovský starosta Petr Sagitarius a čerpal z míst, která dobře zná. Naše olympijsko-erotická ukázka představuje poslední řádky celé knížky, ale vyplatilo se počkat si na ně! Figurují zde majitel „hůlky“, vyšetřovatel ostravské kriminálky major Roman Saran, „malý, svalnatý blonďák s hranatou tváří a s očima barvy azuro“, a šikovná paní matrikářka („dobře tvarovaná bruneta, se kterou měl oční kontakt na třikrát jednadvacet“), jíž by hamstringy zřejmě záviděl i Rocky. Zkuste barvitě popsanou polohu, která útočí na čtenářovu představivost, napodobit doma, zejména pokud jste milovníky partnerské jógy nebo pokud máte pazoury vytahané jak gorila nížinná. Případně zavřete oči a přidělte oběma pretěkárom kombinézy, místo penisu si představte sjezdařskou hůlku, namísto „mačkání ňader“ elektrickou dojičku a kravské vemeno, „vydání vítězného pokřiku“ najdete v jakémkoli filmu o Tarzanovi… To je pak teprv jízda, paní matrikářko, to má vodpich!
