Video placeholde
Výstavu zahajoval velvyslanec Německé spolkové republiky v Praze  Dr. Christoph Israng vedle něj Milan Kunc a kurátor Karel Srp.
Šéf Galerie HYB4 Filip Kazda s Milanem Kuncem
Z výstavy Milana Kunce v pražské Galerii HYB4
Z výstavy Milana Kunce v pražské Galerii HYB4
Z výstavy Milana Kunce v pražské Galerii HYB4
27
Fotogalerie

Býčí hlava s hranolky, mobil s Homerem. V Praze po témeř 30 letech vystavuje Milan Kunc

Tvůrce pojmu OST-POP malíř Milan Kunc (76) emigroval z ČSSR v roce 1969. Studoval u Josepha Beuyse a Gerharda Richtera a v Praze naposledy vystavoval v roce 1992. To se nyní mění, jeho obrazy můžete vidět v Galerii HYB4.

Je s podivem, že výsostný malíř Milan Kunc se velké retrospektivní výstavy v rodném městě dočkal po devětadvaceti letech. Přitom z mezinárodního hlediska je rozhodně jedním z nejznámějších českých umělců současnosti. Před přehlídkou otevřenou tento týden v Kampusu Hybernská 4 v Praze naposledy vystavoval v roce 1992. Šlo o famózní událost. Tehdy se českému publiku v Letohrádku Belvedér představil umělec vyhozený v roce 1967 z pražské Akademie. Po následné emigraci do Německa studoval na Kunstakademii v Düseldorfu.

Mao-ce-tung a hamburger

Šel tzv. proti proudu v době, kdy závěsný obraz byl téměř sprostým slovem. Vytvářel si vlastní, sytě barevný, mnohovrstevnatý styl plný obrazových komentářů ke bláznivě se zrychlujícímu dění  kolem nás, tehdy důsledně dělenému na východní a západní. Ostatně jako spoluzakladatel skupiny Normal je tvůrcem termínu OST-POP. „Konzumeristi všech zemí, spojte se!“ hlásal. Což ještě doplňuje: „Dával jsem dohromady věci, které k sobě nepatří.“ Proto se v jeho obrazech objevují Lenin vedle loga Coca-Coly, Mickey Mouse a srp s kladivem nebo Mao-ce-tung a hamburger. V 80. a 90. letech tvořil také ve Spojených státech nebo v Itálii. Poté se začátkem tohoto století vrátil do Čech.

„Kunc napíná hranu estetiky, pohrává si s kýčem, ale díky formám, humoru a příběhům, které vytváří, nikdy do kýče nespadne,“ shrnuje historik umění Martin Dostál.

Výstava v Kampusu Hybernská 4, společném projektu Univerzity Karlovy a Hlavního města Prahy, se rozhodně dá prohlásit za jeden z nejzásadnějších výtvarných počinů letošní postcovidové sezóny v Praze. A to hned vedle Toyen ve Valdštejnské jízdárně, Viktora Pivovarova ve Veletržním paláci, Františka Skály v Domě U Kamenného zvonu a výstavy Vanitas, což je přehlídka děl na téma smrt a umírání v Doxu. V té jsou k vidění také Kuncovy práce.

Dodejme ještě, že s Milanem Kuncem připravujeme rozsáhlý rozhovor pro jedno z příštích čísel tištěného Reflexu. Jako ochutnávku exkluzivně přikládáme dokumentární film Jany Počtové, který je k vidění v instalaci výstavy v Galerii HYB4.