
Koronavirus vymazal z hudební mapy především koncerty, které byly pro váš orchestr zásadním zdrojem příjmů. Ale covid jste prodělal i vy osobně. Jaká zkušenost to byla?
Jako tisíce jiných přede mnou a jako tisíce dalších bohužel ještě v čase příštím jsem překonával covid ne úplně snadno. Trvalo to skoro tři týdny. Teď už jsem v pořádku. Je zde ale pro mě jako pro trumpetistu další zásadní věc – rekonvalescence bude trvat mnohem déle, a ještě nemohu hrát.
Je ohroženo vaše hraní?
Věřím, že ne. Hrát ale zatím nemohu, nedovoluje mi to pořád ještě zvýšená únava. Budu to muset zkoušet pomalinku. Odhad lékařů je, že to potrvá ještě několik měsíců.
Jaké to je pro člověka, který je muzikantem celý život, nemožnost hrát?
Upřímně řečeno, měl jsem v životě již několikrát několikaměsíční pauzu, a zatím jsem se pokaždé do studia či na pódium vrátil. Muzika mi samozřejmě, stejně jako kamarádi, kolegové a publikum, chybí. Věřím ale, že se relativně brzo setkáme.
Přesto jste s ČNSO i v době koronavirové pandemie nahrávali. Co konkrétně?