nahoru

Olinovy rockerské historky: Violoncellista vzpomíná na koncertování (a pití) s Vladimírem Mišíkem

Marek Gregor20. dubna 2021 • 06:30
Olin s Vladimírem v době, kdy byl stálým členem Etc... (1985-2003)
Olin s Vladimírem v době, kdy byl stálým členem Etc... (1985-2003)
• foto: 
Archív Olina Nejezchleby

Jaroslav OLIN Nejezchleba (61), letitý, a především dlouhou dobu nejmladší příslušník kapel Vladimíra Mišíka, byl oficiálním členem Etc. od roku 1985, tedy od doby, když po zákazu činnosti bolševik už zase NECHAL ZPÍVAT MIŠÍKA. Přezdívku OLIN vyfasoval ještě za studií na brněn­ské konzervatoři, paradoxně po zpěvákovi Katapultů ­Oldovi Říhovi. Dvorní violoncellista českého bigbítu už tehdy s Vladimírem občas jamoval, po emigraci Oskara Petra se stal členem Marsyas. Když tehdejší moc zakázala hrát Etc., Jasnou páku a další kapely, s Petrem Kalandrou a další blues­rockovou smečkou, pokud nepařili někde na Letné a neseděli v klubu Českého hudebního fondu na Malé Straně, objížděli hospodské štace…

Kdy jsi hrál s Vladimírem ­po­prvé?

To bylo ještě na škole, přijeli do Brna, vzal jsem cello a zahrál si s nima Variaci… A pak jsem začal jezdit do Prahy, Vláďa mě většinou ubytoval u sebe na Strossmayeráku – přijedeš si zajamovat s Mišíkem a zůstaneš tam tejden. Já, ucho, tam viděl všechny ty, který jsem znal tak akorát z Melodie (hlavní hudební časopis normalizovaného Československa sedmdesátých a osmdesátých let; pozn. red.).

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře