nahoru

Bohumil Pečinka: Co prezident ve sněmovně nedopověděl?

Bohumil Pečinka 11. července 2018 • 11:30
Prezident Miloš Zeman ve sněmovně
Prezident Miloš Zeman ve sněmovně
• foto: 
ČTK

Vystoupení prezidenta republiky Miloše Zemana na úvod poslaneckého hlasování o důvěře vládě mělo několik zajímavých momentů, které zůstaly nezodpovězeny. Pokusme se o to.

Od svého vstupu do parlamentu v roce 1990 rozvíjel Miloš Zeman svou tezi, že je nutné vytvořit ministerstvo strategického plánování, aby stát viděl, do jakých oblastí chce v horizontu deseti a více let investovat.

Problém je, že svět zmítaný vzestupy ekonomiky a následnými poklesy doplněný prudkým rozvojem nových technologií jde obtížně popsat z dnešního pohledu. Na druhou stranu: stát by měl v několika základních věcech (energetika, vodohospodářství, dopravní stavby) vědět, jaké jsou jeho priority. To dnes většinou není a vyhrává ten resort, který si vylobbuje více peněz.

Prezident Zeman sice pochválil vládu za desetiletý investiční program, ale ve vládním prohlášení jde víceméně o stavby, které minulá vláda posbírala po svých výjezdních zasedáních. Priority státu v programovém prohlášení nadále chybí.

Miloš Zeman citoval hrdinu z Dostojevského románu, který řekl: „Člověk se nají a zapomene a řekne si: co bude dál?“ Tuhle otázku položil v souvislosti s konkrétním investičním programem vlády. Problémem této a minulé vlády je, že příjmy státního rozpočtu jsou v době hospodářského vzestupu o 200 miliard vyšší než v dobách Nečasových vlád, kdy cyklus byl opačný.

Naopak finance na investice jsou úplně neodůvodněně na dvou třetinách předchozích vlád. Důvod? To, co Zeman nedopověděl. Tato, minulá i Sobotkova vláda staví státní rozpočet tak, že prioritně zvyšovaly výdaje na chod státu a mzdy státních úředníků, o nichž Zeman správně prohlásil, že jejich stav se za dvacet let zvětšil dvojnásobně.

Úplně mimo pak byla Zemanova pochvala ministerstva dopravy, které v uplynulých pěti letech tragicky selhávalo v té nejzákladnější oblasti: vytvořit a zadat projekty na velké dopravní stavby.

Stručně řečeno, i kdyby premiér chtěl do této oblasti investovat, nemohl, protože chyběly technické předpoklady. To, že si vláda do svého programu vložila Zemanův oblíbený projekt Odra-Labe-Dunaj, nic neznamená, když za pět let nedokázaly ministerstva v držení ANO připravit základní podklady pro modernizaci silniční sítě.

Prezident Zeman také správně ukázal na to, že v dobách konjunktury by státní rozpočet měl být vyrovnaný nebo přebytkový. Ale zase: nedopověděl, že důvodem je masové kupování si určitých celých voličských vrstev, což rozumné hospodaření vylučuje.

V závěru, když mluvil o plýtvání ve státní správě, prezident zmínil, že stále větší prostředky jsou umisťovány do Státních hmotných rezerv. A to byl největší paradox této a dalších jeho poznámek. Skutečným viníkem není sedmdesát tisíc nových státních úředníků, ale muž sedící dva metry za prezidentovým řečništěm.

Právě Státní hmotné rezervy jsou tradičně základem, z něhož vzešla prosperita Babišova Agrofertu. Po roce 2010 pak cítil ohrožení, kdy nákupy obilí a dalších plodin do Státních hmotných rezerv neměl pod kontrolou, což mj. motivovalo jeho vstup do politiky. Dnes už opět penězovod do hmotných rezerv zcela ovládá. Kdyby si na tyto a další otázky prezident odpověděl, byl by jeho projev docela slušný.




Prezidentské volby 2023

Začátkem roku 2023 se budou konat prezidentské volby, kde se rozhodne o nástupci Miloše Zemana. Přinášíme vám přehled užitečných informací, volební zpravodajství i zajímavosti týkající se prezidentského úřadu.

Kandidáti Termín voleb

Voličský průkaz Volební systém Pravidla kampaně Výsledek voleb Druhé kolo


Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

E15
Nejčtenější