K žádné emigraci pochopitelně nedojde – a řečnická figura, připomínající po několika parlamentních cyklech vyprázdněné klišé, přijde na řadu po dalším volebním dnu. V nezměněné podobě zazní v prostředí velkoměstských restaurací – například, jednoduše na místech, na nichž se potkávají lidé, kteří se stali hybateli vývoje po revoluci v roce 1989.
Ano, v nezměněné podobě. To však neznamená, že stejně neměnná je česká společnost, která svým volebním chováním tuto veskrze kavárenskou úvahu evokuje. Časy se mění. Co se zdálo ještě před několika lety nemožné a nemyslitelné, je dnes běžné a nebudí dokonce vážnější zájem, natož pohoršení.
Celou úvahu Dana Hrubého o tom, proč se dnes bez problémů v politice prosazují estébáci, pravověrní bolševici, a proč dostávají od prezidenta medaile i lidé, kteří sloužili totalitnímu režimu, čtěte v zítřejším Reflexu.
