Zemědělci znovu vyjeli na silnice. Tentokrát však ne proto, aby je blokovali jako normálně, ale aby je blokovali ještě víc než normálně. Oficiálně protestují proti zrušení laciné „zelené“ nafty a proti dani z vína, obojí nápad ministra financí Miroslava Kalouska. Neoficiálně ale zase chtějí ještě víc peněz, než už jim dáváme.
K zelené naftě mám coby spoluobčan zemědělců, jenž má tu smůlu, že musí platit daně a který nemá do svého auta zelený benzín, jediné: je to jen jeden z mnoha nesmyslných úplatků zemědělcům a jak víme, korupce už není oficiálně dobrá ani v Česku. Viz třeba David Rath, jenž to trochu přehnal s krabicí od vína: do práce ho teď vozí policejní eskorty.
Argument zemědělců, že zelenou naftu mají i v některých jiných zemích EU, je zhruba stejný, jako že v jedné jihovýchodní zemi EU stát léta štědře platil tisíce lidí, kteří pro něj nikdy nepracovali. Myslím, že mluvím o Řecku, že už dobré dva roky krachuje a že je to celé ještě mnohem dražší než zemědělci.
A daň z vína? Ano, i já nenávidím platit cokoli státu, který pak platí například zemědělce… Nezbude mi nic jiného, než kupovat v Itálii úplně všechno víno. Ostatně mají ho tam levnější než na Moravě a umí ho dělat o trochu líp. Ve skutečnosti ale zemědělci stále opakují svou líbivou mantru, že z EU dostávají méně dotací než jejich západní kolegové. A že tedy zase přišel čas chtít po nás víc.
Ano, dostávají – a vědomě. Jde totiž o nominální hodnoty, ne však o reálné peníze: kdykoli totiž usedne do TV studia šéf Agrární komory a šlechtitel prasat Jan Veleba a začne od nás chtít (rafinovaně je chce od EU, což jsme ve skutečnosti my všichni) na svou obživu ještě další extra peníze, zapomene říct, o kolik levnější mají naši zemědělci vstupní náklady než na Západě. Jen pro srovnání: desetkrát levnější pronájem půdy, pětkrát levnější cenu půdy či třikrát levnější pracovní sílu.
Nejhorší na českých zemědělcích ale je, že i přes všechny dotace se produkce většiny z nich nedá jíst. Léta nadávali, že o jejich skvělé výpěstky nestojí hypermarkety, kde prý prodávají sračky, a že ji proto nemají kde udat. Načež ji začali vozit na zemědělské trhy…. A my zjistili, že hypermarkety i Vietnamci mají zhruba to samé či lepší – a za stejné ceny! O masu radši ani nemluvím.
Myslím tedy, že nastal čas, abychom my zablokovali zemědělce. A blokovali je do té doby, než i oni pochopí, že za peníze, které jim z naší práce odevzdáváme, aby oni mohli být zemědělci, by nám měli nabídnout aspoň něco jedlého.