Vít Bárta

Vít Bárta Zdroj: Tomáš Tesař

Vít Bárta možná odchází. Jeho dědictví zůstává

Kápo Věcí Veřejných Vít Bárta, jenž svým lidem rád dorovnává za loajalitu životní standard, dostal u soudu osmnáctiměsíční podmínku za korupci, byl tedy odsouzen. Takže by měl odejít z politiky, jak slíbil. Řekněme aspoň jako z ABL: prostě dočasně předá firmu bratru Matějovi, případně manželce Kateřině Klasnové.  

 

Problém je, že z politiky nikdy neodejde Bártovo fantastické dědictví.

 

Zaprvé jde o sklep plný šmírácké špíny sbíraný systematicky dlouhé roky; obávám se, že ohledně fízlování, sledování a nahrávání vlastních lidí i politické konkurence jsme teprve na začátku. Ledaže by sídlo ABL obklíčila armáda a vláda nechala celou firmu včetně externích detektivů zalít do betonového sarkofágu, jak se to dělá s toxickými jadernými elektrárnami. I když i pak…  

 

Pokračování fízlovské agónie je - aspoň vzhledem k tomu, co jsme viděli a slyšeli zatím -, samozřejmě stejně děsivá představa jako zamilovat se do Kristýny Kočí, nyní spíš známé pod pseudonymem Blonďatá bestie. Když už jsem u ní: snad bychom si ještě zasloužili kratší záznam z její ložnice, když už tam měla štěnici. Tolik věcí totiž pořád zůstává nedořečeno!  

 

 

Navíc i když Bárta z politiky aspoň nominálně odejde, zůstane tu s námi nějaký čas jeho politický výtvor VV; tedy banda politických renegátů, mesiášů, TV moderátorů, mladých svazaček či obyčejných zoufalců, co hledají novou víru. A ti mají pro politiku zhruba stejně konstruktivní potenciál jako pytel semtexu v rukách zhrzeného Jaroslava Škárky. A nic mi prosím neříkejte o naději jménem Karolína Peake: u celé lumpárny stojí od samého počátku.

 

Bárta navěky zdiskreditoval i jakékoli nové politické hnutí či stranu, byť budou i sebeupřímnější - čímž náhodou nemyslím upřímnost grossovského střihu. Každý za nimi vždy uvidí dalšího Bártu a před nimi dalšího Radka Johna. Nebo přinejmenším jejich obdobu, oba dva jsou totiž nenapodobitelné artefakty. Na druhou stranu bych zde rád vznesl Bártovi jistý hold: poslední dva roky nám v politice dopřál jízdu, jakou nepamatujeme.