Mizerné ruské vyhlídky. Ropa a atomové zbraně nestačí. Ekonomická krize může mít dopady na válku
Ruská státní Vněšekonombanka odvolala před pár dny svého hlavního ekonoma Andreje Klepače. Stalo se tak poté, co ekonom veřejně prohlásil, že Rusko ekonomicky zaostává nejen za USA a Čínou, ale v některých aspektech i za Ukrajinou a není schopné ji porazit. Prohlásil to na pravidelném zasedání Nikitského klubu, kde ekonomové, podnikatelé, vědci a další diskutují o stavu Ruska a jeho ekonomiky.
Trest za nedostatek loajality přišel i přesto, že zhoršující se stav ruské ekonomiky je široce a kriticky diskutován ruskými ekonomy a byznysmeny už od poloviny letoška.
Nabiullinová stávkovala
Začalo to tím, že Elvira Nabiullinová (guvernérka ruské centrální banky) v červnu 2026 na několik týdnů zmizela z veřejného prostoru. Oficiální vysvětlení bylo onemocnění, ale absence vyvolala spekulace. Nabiullinová svou obratnou měnovou politikou dokázala udržet prosperitu Ruska po zavedení všech možných sankcí Evropy a USA po zahájení války na Ukrajině. A udržovala si přízeň Putina i přesto, že byla k jeho válečné politice kritická a varovala před jejími ekonomickými důsledky. A nijak se tím netajila ani před veřejností.
Nabiullinová se tak 4. června nezúčastnila Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, kde obvykle vystupuje jako jedna z hlavních postav. Její jméno bylo na poslední chvíli staženo ze seznamu řečníků. Nezúčastnila se ani pravidelných porad s Putinem, na nichž chyběli i její spolupracovníci. Na Petrohradském fóru však i bez ní hojně zaznívala kritika stavu ekonomiky a mělo to svůj důvod.
V první polovině roku 2026 se ruská ekonomika pohybuje na hranici stagnace – a to po válečném boomu v letech 2023–2024, kdy ekonomika rostla o pět procent. Letos přišel v 1. čtvrtletí mírný meziroční pokles HDP o 0,2 procenta. Ve 2. čtvrtletí se podle oficiálních údajů Rosstatu vrátila k růstu 1,3 procenta meziročně, takže za celé první pololetí dosáhla ekonomika růstu kolem 0,6 procenta. Centrální banka i většina analytiků však očekávají, že už to více neporoste. Hlavním motorem ekonomiky zůstává státní poptávka, zejména vojensko-průmyslový komplex a vládní zakázky. Civilní sektor naopak stagnuje či klesá. Civilní průmysl podle některých ruských odhadů klesl o více než tři procenta. Trh práce je extrémně napjatý a chybí pracovní síla kvůli mobilizaci, emigraci a ztrátám ve válce, což omezuje potenciál růstu.
Klíčovými problémy jsou ale ty fiskální. Federální deficit za první pololetí dosáhl zhruba 5,7 biliónu rublů (kolem 2,7 % HDP), což už překonalo celoroční schodek předchozího roku a původní plán. Rezervy se tenčí a rozpočet je stále závislejší na výnosech z ropy a plynu, jimž sice pomáhají vyšší ceny ropy a plynu způsobené zablokováním Hormuzského průlivu, ale nestačí to.
Kromě toho po dočasném zklidnění se inflace v létě znovu zvedla nad šest procent hlavně kvůli růstu cen pohonných hmot. Centrální banka drží klíčovou sazbu vysoko kolem 14 procent a snížila prognózu růstu HDP. Vysoké sazby dusí úvěry a investice v civilním sektoru.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
