Sezemský: Ruská raketa v Polsku. Babiš za ním stojí a co dál?
Válečný konflikt na Ukrajině se rozšiřuje do sféry NATO. Koncem července se odehrál incident na polském území necelých sto kilometrů od hranic se západní Ukrajinou. Během masívního útoku vyslalo Rusko na Ukrajinu 300 dronů a 70 raket. Většinu z nich ukrajinské síly sestřelily, ale jedna dopadla poblíž obce Tarnawa-Kolonia. Zanechala deset metrů široký a pět metrů hluboký kráter.
Vyšetřování potvrdilo, že vzdušný prostor NATO narušila ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. Nejvyšší velitelství spojeneckých sil NATO v Evropě oznámilo, že v reakci na tento útok Aliance a Polsko aktivovaly protivzdušnou obranu. Do vzduchu vyletěly dvě polské stíhačky F-16, tankovací letoun NATO 3300, polský letoun včasného varování Saab 340 a polský vrtulník Mi-24.
Stojíme za Polskem
Exploze rakety vyvolala ostré reakce nejen polské reprezentace. Jak se k ní stavěla česká vláda? Premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka vydali strohá stanoviska na sociálních sítích, že „stojí za Polskem“, ale chybí jasné odsouzení viníka útoku.
Pro opozici je incident dalším signálem, že by Česko mělo zvyšovat výdaje na obranu. Stále častější útoky a provokace testují úroveň obrany NATO a Putin nehodlá válku v nejbližších letech ukončit. Přesto se mnozí tváří, že nás ruská agrese nijak neohrožuje, což šíří hlavně hnutí SPD, ale pozadu nezůstávají ani někteří čelní představitelé ANO, včetně premiéra Babiše.
Tuto teorii nejčastěji dokládají karikováním, naposledy Karel Havlíček, že nehrozí vjezd ruských tanků na Václavské náměstí, jak údajně strašila opozice, což nikdo netvrdil. Ruskou hrozbu silně vnímá velení NATO a vlády v Pobaltí, ve Finsku a v Polsku už podnikají konkrétní kroky k ochraně svých hranic.
Exploze řízené střely nedaleko Lublinu zdaleka není ojedinělým excesem. Polský vzdušný prostor od začátku války opakovaně narušovaly ruské drony. Nejvážnější incident se odehrál v září 2025, kdy nad polské území proniklo devatenáct dronů, což už nelze svést na chybnou navigaci.
Tuto vojenskou operaci odsoudily všechny evropské země. Babiš tehdy prohlásil totéž co dnes, že vyjadřuje Polsku podporu. To je jistě posun od prezidentské kampaně, kdy by jako potenciální hlava státu odmítl aktivovat článek 5
v případě napadení Polska, ale k ruské hrozbě se nevyjadřoval ani tehdy. Radek Vondráček ji otevřeně zpochybňoval.
Jeden z mnoha incidentů
Generální tajemník NATO Mark Rutte v reakci na tuto operaci ohlásil vytvoření protivzdušné obrany východního křídla NATO, na které se má v budoucnu podílet několik stovek tisíc vojáků. Premiér Babiš si toho povšiml až letos v červenci při jednání koalice ochotných v Paříži, kterou následně zkritizoval za domnělou nečinnost.
Aktuální případ je výjimečný, jelikož šlo o zřícení balistické střely, která je schopná nést i jaderné hlavice, v hlubokém vnitrozemí. Došlo k němu během série narušení vzdušného prostoru NATO. Týden předtím přelétaly ruské drony nad územím Rumunska.
Od začátku ruské invaze došlo k řadě incidentů, kdy ruské vojenské drony narušily vzdušný prostor států NATO nebo dopadly na jejich území. Nejčastějším terčem je právě Rumunsko, sousedící s oblastí častých ruských útoků na ukrajinské přístavy na Dunaji. Závažným průnikům vedoucím k aktivaci alianční protivzdušné obrany čelily kromě Polska i Lotyšsko, Litva, Finsko a Norsko. Tvářit se, že jde o řetězec náhod, je neudržitelné.
Jsme mimo hru
S poslední aférou nepřímo souvisí červencové oznámení o vytvoření protibalistické obrany devíti zemí koalice ochotných včetně Ukrajiny. Česko zůstalo mimo, ačkoli zbrojařské kapacity na spoluúčast v tomto projektu nepochybně má. Dohady, jestli o něm premiér Babiš věděl, či nevěděl, jen svědčí o hrozivém vládním chaosu.
Česká vláda není pro spojence důvěryhodný partner, což prokázala řadou konkrétních kroků. Přestala Ukrajině pomáhat finančně, hubenou částku 140 miliónů korun pro nákup amerických zbraní se snažila utajit a koaliční SPD otevřeně kolaboruje s Ruskem.
Vláda sice oficiálně považuje Rusko za agresora, ale vyhýbá se ostřejšímu vymezování vůči Putinovu režimu s výjimkou izolovaného Macinkova projevu v OSN, nepodloženého konkrétní agendou. Neoznačuje ho za hrozbu pro Česko.
Realita ovšem může být mírně posunutá, o čemž svědčí i čerstvá zpráva, že se česká zbrojařská firma LPP dohodla s ukrajinskou armádou na dodávkách 4 střel s plochou dráhou letu Narwhal s dosahem 630 kilometrů. Jsou patnáctkrát levnější než obdobné tomahawky.
Babišova vláda se chová stejně pokrytecky jako kabinet Roberta Fica, který rovněž každý den volá po míru. Utnul vojenskou pomoc Ukrajině, ale komerční dodávky zbraní a střeliva slovenských firem Kyjevu stále stoupají. Co na to koaliční volič, jenž uvěřil slibům, že podpora Ukrajiny skončí, a je teď za hlupáka? Před ním se to zkrátka utají.
Právě jsi četl článek jen pro předplatitele a někdo ti ho nasdílel, protože stál za to.
A takových u nás máme spoustu, stačí si odemknout přístup.
