Ruleta s Ukrajinci: EU prodloužila dočasnou ochranu uprchlíkům, omezí ale muže v bojovém věku
Země Evropské unie se dohodly na prodloužení dočasného statusu ochrany ukrajinským uprchlíkům do 4. března 2028. Vyloučily ale z tohoto mechanismu muže, kteří by mohli být povoláni do armády. Ti si nejdřív musí na Ukrajině splnit své vojenské povinnosti, až pak mohou dostat případnou ochranu. Nikdo ale bojeschopné Ukrajince v Evropské unii, kterých zde dnes pobývá kolem milionu, lovit nebude a nebude je násilně posílat domů. Nové omezení EU se totiž nevztahuje na osoby, které již dočasné ochrany požívají. Může to ale postupně o něco změnit počty Ukrajinců i v České republice.
Ke konci května bylo v Česku podle údajů ministerstva vnitra registrovaných 609 931 občanů Ukrajiny (navíc tisíce dalších za posledních dvacet let získalo české občanství). Z tohoto počtu má dočasnou ochranu 386 262 lidí, z nichž bylo téměř 178 tisíc mužů. A z těch je podle odhadů kolem devadesáti tisíc mužů, kteří by mohli být odvedeni.
Ne všichni dospělí Ukrajinci musí do armády, existují výjimky z rodinných a zdravotních důvodů či kvůli nižšímu věku, když studují. Ovšem pravidla se postupně změnila. Například ti, kteří byli vyřazeni z vojenské evidence kvůli odjezdu do zahraničí na dobu delší než tři měsíce, se měli podle nařízení z května 2024 zaregistrovat ve vojenské evidenci. Mnozí, kteří žijí v cizině včetně Česka, to ale neudělali. Což pro ně může být za určitých okolností problém, protože jim ukrajinské ambasády neposkytnou některé služby, navíc při návratu domů by někteří museli narukovat.
Ukrajina totiž bojeschopné muže naléhavě potřebuje, protože ruští agresoři mají v tomto ohledu na bojišti pořád převahu. „Vzhledem k vyvíjejícím se obranným potřebám Ukrajiny bude dočasná ochrana v budoucnu poskytována pouze těm mužům v příslušném věku, kteří si na Ukrajině splní své vojenské povinnosti,“ uvedla teď ve své tiskové zprávě Rada EU. „Opravdu chci, aby se Ukrajinci, zejména muži, vrátili domů,“ naléhal také po dubnovém setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Je to otázka spravedlnosti. Máme lidi, vojáky na frontě, ti potřebují rotace,“ opakuje Zelenskyj. Jeho krajané žijící v cizině ho ale spíše nevyslyšeli.
Ukrajina zavedla stanné právo v den, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi, a zakázala mužům ve věku 25 až 60 let, kteří jsou způsobilí k vojenské službě, opustit zemi. I když jak již bylo řečeno, existují výjimky a pravidla se upravují. V současné době v EU požívá dočasné ochrany 1,2 milionu dospělých ukrajinských mužů. Z nich by podle expertů mohlo být doma odvedeno kolem sedmi set tisíc lidí.
Podobně jako v jiných evropských zemích se také v Česku objevují hlasy, že bojeschopní Ukrajinci by se měli vrátit domů. Hovoří o tom opakovaně vládní SPD, přičemž její vůdce Tomio Okamura hraje dlouhodobě s protiukrajinskou kartou a někdy u toho bohapustě lže. Kritizuje navíc Ukrajince formou, která evokuje kolektivní vinu. Kritici často v České republice poukazují i na finanční náklady spojené s pobytem Ukrajinců u nás. Osoby s dočasnou ochranou ale požívají v celé EU stejná práva a ta zahrnují právo na bydlení, přístup na trh práce, lékařskou a sociální pomoc a přístup ke vzdělání pro děti. Na druhou stranu Ukrajinci, kteří v Česku pracují, připívají na daně a odvody více, než kolik pomoc pro tuto komunitu činí.
Pro český stát je proto jejich pobyt výhodný. Bez práce Ukrajinců by se části naší ekonomiky a služeb ocitly v problémech. Týká se to stavebnictví, výrobních podniků, nemocnic, sociálních a restauračních služeb, obchodů, skladů, ale i pomocného personálu ve školství. Na otázku, jak by se díra po Ukrajincích, pokud by museli odejít, zaplnila, Okamura a jeho radikální cirkus žádnou odpověď nedávají, protože Češi o některé práce dlouhodobě nejeví zájem.
S Ukrajinci se tedy hraje jakási ruleta – někdo je nechce, další je kritizuje, jenže stát jejich práci potřebuje. Nehovoří se o tom pouze v Česku, jenže u nás je ten problém specifický kvůli velkému množství obyvatel Ukrajiny, kteří zde žijí.
Evropská unie aktivovala mechanismus dočasné ochrany pro vysídlené osoby z Ukrajiny v březnu 2022. A několikrát ho prodloužila, naposledy tento týden. K 31. květnu letošního roku se pak v členských státech EU nacházelo pod dočasnou ochranou 4,38 milionu lidí, kteří uprchli z Ukrajiny. Další Ukrajinci zde žili již předtím a jejich celkový počet v Evropě (když počítáme i Velkou Británii, Norsko a další země) se odhaduje na šest milionů. Ne každá země ale nese v tomto případě stejnou zátěž.
Pod dočasnou ochranou je nejvíce Ukrajinců v Německu, kde jich koncem května bylo skoro 1,3 milionu. Dále v Polsku, kde jich žilo na 970 tisíc, a pak už následuje Česko s 386 tisíci. To je v našem případě na počet obyvatel nejvíce v Evropě. Například ve velkých státech Evropy, ve Francii či Itálii, není s dočasnou ochranou v každé z nich ani padesát tisíc Ukrajinců. Jenže tam na druhou stranu migruje daleko více lidí z Afriky a Asie.
Nařízení, která dnes platí v Ukrajině i v Evropské unii, mohou vést k určitému malému snížení počtu nových ukrajinských bojeschopných mužů, kteří by žili v cizině. Jenže to bude záležet na tom, jak se vyvine situace na bojišti. A tam to nevypadá, že by byla dohoda Kyjeva a Moskvy na spadnutí.
Se statisíci Ukrajinců v Česku musíme dlouhodobě počítat. Nezmění to ani případný konec války. Pokud dokážeme využít jejich potenciál a pokud i většina z nich k tomu přispěje, mohla by ruleta s jejich nelehkým osudem skončit.
