Bude stát znovu zaklekávat? Alena Schillerová utahuje šrouby
Babišova vláda pokročila v plánech bojovat s šedou ekonomikou. Zní to líbivě, když stát vyhlašuje boj proti nepoctivcům a „sprostým podezřelým“ všeho druhu. S výjimkou těch, kdo si zařídili imunitu. Po nedávných zkušenostech z minulosti však existují dobré důvody k obavám, zda stát nezneužije obecně bohulibého záměru k utahování šroubů, které může ve svém důsledku nadělat víc škody než užitku. Krátce si tu dobu připomeňme.
Andrej Babiš po vstupu do vlády v roce 2014 označil stejně jako dnes boj s šedou ekonomikou jako jeden z hlavních pilířů hospodářské strategie vlády. Nešlo jen o násobné posílení kontrol a drakonické zvýšení pokut i za drobné prohřešky, ale o širší koncept státu s mimořádnými pravomocemi, kdy bylo na podnikatele nahlíženo jako na potenciální podvodníky.
Ministr financí prosadil soubor finančních a daňových nástrojů, které se dotýkaly hlavně malých a středních podnikatelů. Dosadil do čela finanční správy Martina Janečka, jenž se vyžíval ve ždímání drobných živnostníků, zaklekávání na firmy nadužíváním zajišťovacích příkazů, blokování účtů firem a tvrdých zásazích finanční správy. Agrofert mezitím během Babišova vládního angažmá zdvojnásobil miliardové dotace a další příjmy z veřejných zdrojů.
Mnozí podnikatelé a experti odmítali agresívní postup státu stylem účel světí prostředky, likvidující mnoho firem ještě před rozhodnutím soudu. Tuto praxi nalomila soudní rozhodnutí, jež ve čtyřiceti procentech případů konstatovala nezákonný postup státu. Celková škoda zrušených zajišťovacích příkazů dosáhla 1,76 miliardy korun.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
