Karel Steigerwald: Proč se neustále sjednocujeme, když nám to v historii často přineslo jen neštěstí?
Volební sněm hnutí ANO skončil s obvyklou spokojeností a s obvyklými výsledky. Byla jednota, soulad, pohoda, všechno šlo jak na drátku. Aby ne, jde o hodnoty u nás všeobecně vysoce ceněné a žádané. ANO ví dobře, co má voličům nabízet. Svatoplukovy pruty přece. Svornost. Když to ale vezmete z druhého konce, silák vás těmi pruty do krve sešvihá. To vám žádná bajka o sjednocení a svornosti předem neprozradí. Musíte se sami zeptat, k čemupak se sjednocují, jaká pravda nás zase hodlá sjednotit? A nebude to zlé sjednocení? Sieg Heil, továrišči... Nic než národ, zní Prahou. Právě se vracím z Hradu, vyhrožoval kdysi na balkónu vrah, abych vás sjednotil a zakroutil vám krkem. Sjednotil a zakroutil.
Zas nás potká neštěstí, že se všichni lidé sejdou spolu, u jednoho stolu pod balkónem na jednom náměstí? Tak nějak se dnes veršují říkanky. Vstaváj, straná ogrómnaja. Americky se to řekne America first. Každou chvíli se odněkud ozve, že naše společnost je rozštěpená, plná neshody, a proto se také nemůžeme divit, že to u nás vypadá tak blbě, ačkoliv to u nás tak blbě nevypadá. Kdo radí k porozumění, k překonávání příkopů a přehrad, dočkává se souhlasu, jako by neříkal jen omšelé banality, s nimiž souhlasí i největší političtí řezníci. Po vlastech českých (výraz, který nám zbyl po vlastencích) koluje blud o jednotě odedávna. Jeho rodnými bratry jsou blud o nesvornosti a o tom, že vše zlé nám dělá cizina, ačkoli si vše zlé děláme sami. Kde jsme, proboha, sehnali ty příšerné politické zjevy, které se před námi právě dnes nakrucují se sebevědomím provinčních notáblů. A my je tam posadili. Já ne, vy jo.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
