Aleš Michal: Razantní a ideologický start Motoristů. Na čem stojí rozdíly a třecí plochy nové vlády?
Motoristé zahájili své vládní angažmá rázně. Poté, co dokázali i v národních volbách znovu díky osobnosti Filipa Turka navázat na úspěch v loňských volbách do Evropského parlamentu, si na Andreji Babišovi vymínili klasické politické nominace do jeho, již třetího kabinetu. Stali se tak trochu automaticky problémovými.
N a rozdíl od SPD, která si své ministry nechala od staronového premiéra nadiktovat a Babišovi tak „nedělá problémy“, pojímají Motoristé obsazení resortů jasně ideologicky. Poté, co kvůli odporu prezidenta selhala nominace Filipa Turka, se jejich nejviditelnějším zástupcem ve vládě stává předseda strany Petr Macinka, bývalý mluvčí prezidenta Václava Klause. Ten hned v prvních dnech v úřadu rozprášil některé dosud fungující odbory na ministerstvu zahraničí, především pak ty, které se věnovaly strategické komunikaci nebo lidskoprávní agendě. Na ministerstvu životního prostředí pak nejenže „ukončil“ klimatickou krizi, ale také zaškrtil ty struktury, které se boji s ní věnovaly.
Za Klause a za Zemana
Otázka, kterou si musíme při realizaci podobných kroků položit, je, nakolik je takový „vítr změn“ jiný od čistek prováděných předchozími vládami. V případě Černínského paláce bychom mohli připomenout třeba rozsáhlou organizační transformaci, kterou v něm provedl Karel Schwarzenberg. Zásadní odlišnosti bychom však našli. Jak je zjevné z charakteru prvotních změn, jsou tažené především snahou politicky se vymezit proti nepohodlné agendě. Ta je navíc řízená Macinkovými blízkými, kteří v reorganizaci vidí hlavně splnění svých snů z dob, kdy stáli mimo moc. Už teď na ministerstvu zahraničí vidíme angažmá někdejšího protokoláře prezidenta Miloše Zemana Miroslava Sklenáře, stejně jako bývalého europoslance Jana Zahradila. Oba mají celkem jasnou představu o tom, že by se agenda resortu měla posunout od důrazu na havlovské pojetí diplomacie směrem k ekonomické diplomacii. Nelze tu tak nevidět obrat zpět k politickým prioritám, které za své přijali bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman.
Druhým klíčovým argumentem, který je třeba rozplést, je, do jaké míry Macinkovy změny zapadají do širší strategie resortní systemizace, kterou prosazuje premiér Andrej Babiš. Ten chce na úrovni ministerstev po všech nových členech vlády, aby vnitřní fungování svých úřadů revidovali. Zprávy o celkem razantních škrtech už přicházejí například z ministerstva práce a sociálních věcí nebo ministerstva financí, jež má pod přímou kontrolou hnutí ANO. Je to věc, kterou budou Motoristé argumentovat: Chtěli jste po nás, ať šetříme, tedy tak činíme. Rozdíl je však opět v ideologické podstatě změn. Z té lze Babišovy spolustraníky podezírat jen těžko, mnohem spíš je motivuje snaha důsledně aplikovat šéfovu představu zaměřit se na efektivitu. A její součástí je zbavit se i značné části úředníků.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!














