Klausovy knihy jsou přehlídka egoismu: kdo ho kde zná, koho ovlivnil a co vše je jeho výhra
Václav Klaus napsal během své kariéry mnoho knih, speciální kategorii však mezi nimi tvoří zápisky z jeho prezidentských cest. Nabízí mnohdy kuriózní momenty - Klaus je totiž v takřka každé situaci schopen připomenout své zásluhy, úspěch či mezinárodní věhlas. Přečetli jsme za vás jeho knihu Zápisky z nových cest, kterou vydal v závěru svého mandátu, v roce 2012.
Přečtěte si 5 nejlepších pasáží z Klausovy knihy Zápisy z nových cest:
Fanoušek v Austrálii
Intenzivně naplněný pobyt umožil zanechat i určitou stopu o nás. Těsně před odjezdem si dáváme pivo na ulici v Brisbane a zničehonic přijde pán, Australan, nikoli Čech, a řekne: "Vy jste Klaus. Já vás viděl v televizi, zcela s vámi souhlasím."
Takto Klaus završil cestu po Austrálii. Chtělo by se dodat: celá hospoda vstala a začala freneticky tleskat. BRAVO!
Argentinské vítězství
Chilská cesta je spojená spíše se slavnou krádeží protokolárního pera. Tu Klaus však v knize nezmiňuje, místo toho popisuje politický nezdar svého dávného přítele Dominga Cavalla:
Přijali jeden specifický model měnové unie, takzvanou currency board. To znamená, že domácí dále trvá, ale je plně vázaná na měnu jinou. Hyperinflační kolotoč, kterým byla Argentina proslulá, to sice zastavilo, ale postupně, kvůli chybnému kurzu, vznikající nerovnováha na přleomu tisíciletí za obrovských ztrát pro občany země vybouchla a můj přítel Cavallo byl zatčen aby ho davy nezlynčovaly. Je pro mne trpkým vítězstvím, že jsem mu už tehdy tuto verzi měnové unie rozmlouval. Stejně tak celou dobu rozmlouvám Evropě verzi její.
Do řady vítězství Institutu Václava Klause tedy můžeme připsat i argentinskou měnovou krizi z přelomu tisíciletí. Gratulujeme.
Sláva na OSN
V září 2011 navštívil Klaus zasedání Valného shromáždění OSN. Takto vzpomíná na tamní oběd:
V poledne je standardní oběd pořádaný generálním tajemníkem OSN, což je příležitost promluvit i s dalšími světovými politiky. Nikdo nechápe zasedací pořádek. Sedím u stolu s prezidentkou Bangladéše, premiérem Thajska a šéfem sekretariátu generálního tajemníka OSN. Zvláštní seskupení. Všichni vzpomínají na mé vystoupení k tématu globálního oteplování před dvěma lety.
Toto však může být pravda. Na Valném shromáždění se totiž děje máloco tak zajímavého, jako jsou Klausovy projevy.
Australské semínko
Pěkné je, že člověk někde zanechává stopy, respektive klíčící semínka. Jedna dáma mi řekla, že byla po studiích na stáži u premiéra Nového Jižního Walesu a že jsem tam 24. července 1991 byl. Mé tehdejší vystoupení ji do té míry oslovilo, že zůstala v politice a zastává na řadu témat stejné postoje jako já.
Jedno takové Klausovo semeno se nejspíš brzy stane vládní stranou. Ještě se budeme divit, kde všude Klaus zasel.
Příhoda s rámem
Takto Klaus okomentoval příhodu, kdy odmítl projít bezpečnostním rámem na cestě v Austrálii:
Čtu tady různé mediální komentáře mé příhody s bezpečnostním rámem. Bohužel, mýlí se i ty přátelské, které mé gesto vidí jako jakési hrdinství, které v tom vidí mouzpupnost. Chtěl bych oběma stranám sdělit, že jsem se nijak neutkával s australskými úřady. Každý den na letišti procházím bezpečnostním rámem a každý den objevují můj kovový kyčelní kloub. Protože chci letět, nijak neprotestuji. Já jsem se pouze rozhodl, že nebudu dělat při čekání ve frontě před bezpečnostním rámem jedno televizní interview s jedním konkrétním novnářem. Ukázalo se, že jsem urazil jedno televizní božstvo, ale s australskými úřady to nemělo nic společného.
Tímto obšírným komentířem jednoho neprůchodu náš výběr končí. Takto zábavných pasáží je však Klausova kniha plná. Předčítali jsme z ní také na živém vystoupení podcastu Padni komu padni, které si můžete pustit zde:
