Babiš se podbízí Pavlovi, ale na problémech jeho střetu zájmů a kauzy Čapí hnízdo to nic nemění
Prezident Petr Pavel si pozval Andreje Babiše, aby mu vysvětlil, jak se v případě úspěchu vypořádá se střetem zájmů potvrzeným mnoha soudy a s kauzou Čapí hnízdo. Šéf ANO si schůzku pochvaloval, ale pochybnosti nerozptýlil.
Hrad vydal po schůzce prezidenta a opozičního lídra prohlášení, proč se uskutečnila. Pavel požádal Babiše o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmů, pokud by byl po volbách pověřen sestavením vlády. Dotazoval se i na to, jak se staví k možnému vydávání v souvislosti s kauzou Čapího hnízda. Zajímal se i o to, kde bude hledat podporu pro svou případnou vládu.
Schůzka bez výsledků
O výsledcích tohoto jednání není nic známo a jeho interpretace se chopil Andrej Babiš. Schůzku si velmi pochvaloval, vše prý prezidentovi vysvětlil. Ani on však žádné podrobnosti neuvedl, tím méně odpovědi na položené otázky. „Bavili jsme se o tom, jak to vyřeším. A vyřeším to podle zákonů. My se samozřejmě připravujeme na všechny varianty. Bylo to příjemné jednání, vždy máme příjemné jednání.“
Babišovo náhlé podbízení Pavlovi je účelové a farizejské. Do této doby ho napadal, že jde na ruku vládě a není prezidentem všech. Nemluvě o primitivní prezidentské kampani, kdy Pavla označil za „štváče“, který chce zemi zavést do války. Tento narativ často opakoval i Babišův kompars v hnutí ANO.
Favorit voleb – aspoň podle průzkumů, které ovšem současně přiznávají, že až třetina voličů stále váhá, komu dá svůj hlas – dnes může tvrdit ledacos. Pokud se hodlá vypořádat se zákony, nemá ve skutečnosti moc možností. Na tom se shoduje drtivá většina právnické obce, potvrzující jasný střet zájmů Andreje Babiše, jenž koncem loňského roku zrušil svěřenský fond a vlastní dnes holding Agrofert napřímo.
„Tato věc je víceméně jasná, a to jak z hlediska zákona o střetu zájmů, tak především z hlediska ústavy. Řekl bych, že právníci se shodují na tom, že by tam střet zájmů samozřejmě byl,“ říká bývalý ústavní soudce Stanislav Balík.
„Podle stávajícího textu zákona lze ústavně konformním výkladem jasně dovodit, že veřejný funkcionář nemůže podnikat a nemůže ovlivňovat podnikání nějakého subjektu, který je v podstatě řízen jeho osobou blízkou, nebo dokonce přímo jím samým,“ dodává Balík.
Snížení legitimity vlády
Problémy jsou i se soudním řízením v kauze Čapí hnízdo, kde odvolací Vrchní soud v Praze zavázal právními pokyny prvoinstanční Městský soud v Praze, aby potvrdil vinu Andreje Babiše a jeho manažerky Jany Nagyové, že spáchali zločin dotačního podvodu a porušování finančních zájmů EU. Vrchní soud je o jejich vině na základě provedeného dokazování přesvědčen. „Soud nižší instance by měl být tímto rozhodnutím vázán,“ připomněl už dříve Pavel.
Městský soud rozhodne poté, kdy už počtvrté požádá novou Poslaneckou sněmovnu o vydání Babiše k soudnímu řízení. Pokud sněmovna šéfa ANO nevydá, znamenalo by to závažné snížení legitimity celé vlády v případě, kdyby jako designovaný premiér vyjednával o jejím složení. Vůle voličů nemůže stát nad zákonem.
Případná formující se vládní koalice, jež by Babiše nevydala spravedlnosti, by měla genetickou vadu bránění průchodu práva a hájení podvodného jednání už při svém vzniku. Vyloučit to ovšem nelze, protože chuť ovládnout stát extremistickými spolky Stačilo! a SPD nemá limity.
Další komplikace hrozí při výkladu zákona o střetu zájmů. V současné podobě znemožňuje firmám vlastněným členy vlády žádat o dotace, investiční pobídky a veřejné zakázky.
Soudní průlom
V loňském a letošním roce došlo k zásadnímu průlomu u mnoha soudů, které rozhodly v neprospěch dceřiných firem Agrofertu soudících se o nevyplacené dotace. Důvodem je střet zájmů tehdejšího premiéra Babiše, přičemž nepomohlo ani převedení jeho impéria do svěřenských fondů.
Babišův střet zájmů byl nejprve podrobně propírán na unijní půdě. Odsoudily jej dvě rezoluce Evropského parlamentu v letech 2020 a 2021. Vyzývaly tehdejšího premiéra, aby se buď vzdal Agrofertu, nečerpal na něj žádné dotace z EU, nebo rezignoval.
V roce 2021 zveřejnila Evropská komise definitivní závěry auditu dotací pro Agrofert a potvrdila Babišův střet zájmů. Důsledkem bylo pravomocné neproplacení unijních dotací desítkám firem holdingu od léta 2018, kdy vstoupila v platnost zpřísněná unijní pravidla o střetu zájmů. Komise došla k závěru, že svěřenské fondy nejsou dostatečné řešení zákona o střetu zájmů a že si Babiš zachoval i nadále na své podnikání vliv.
Další spory probíhaly u českých soudů. K průlomu došlo v říjnu 2024, kdy u Městského soudu v Praze padl první rozsudek konstatující Babišův střet zájmů, z čehož vyplývá, že Agrofert, který premiér ovládal nepřímo přes svěřenský fond, nemá na dotace nárok.
„Rozsudek ke střetu zájmů je průlom, není možné ho bagatelizovat. Nabízí se scénář prodeje Agrofertu. Další varianta je přestat ho ovládat, což nebude jednoduché doložit, a přidává se teď ještě jedna varianta, a to že nebude chtít být ve vládní exekutivě,“ komentoval rozsudek proděkan pro rozvoj Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze Ladislav Mejzlík.
Babiš znovu vyhrožuje
Následovala série dalších rozsudků Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu, které jednoznačně potvrdily, že zákon o střetu zájmů se vztahuje i na všechny zemědělské dotace včetně přímých plateb. Pravomocná rozhodnutí v této věci poté potvrdil i Ústavní soud, který do letošního srpna odmítl stížnosti čtyř firem Agrofertu, jež nesouhlasily s odmítnutím dotací. Potvrdil legitimitu použití zákona o střetu zájmu a postup správních orgánů a soudu.
Po zkušenostech s okruhem ANO to ovšem nemusí nic znamenat. Babiš považoval bezprecedentní kroky na evropské úrovni za organizovaný útok na Českou republiku. Nikdy střet zájmů nepřiznal a nepřiznává ho ani dnes, kdy otevřeně vyhrožuje úředníkům, kteří by měli vymáhat minimálně 5 miliard korun. „Ať si dobře rozmyslí, co budou dělat, protože můžou způsobit škodu,“ varuje.
Střetu zájmů by se nezbavil ani tehdy, kdyby Agrofert nečerpal státní podporu ani veřejné zakázky, což by výrazně zhoršilo jeho bilanci. Jádrem zákona o střetu zájmů je totiž princip, že veřejný zájem musí být vždy nadřazen osobnímu zájmu veřejného funkcionáře. To je ovšem princip, který oligarcha Babiš nezná, nechápe a nikdy ho nerespektoval. Nyní hrozí, že se bude opakovat déjà vu.
