Pavel Páral: Jak vypadala ekonomika za Fialy a Babiše

Čísla za první pololetí letošního roku totiž vycházejí optimističtěji, než se čekalo. Hrubý domácí produkt se meziročně zvedl o 2,6 procenta, inflace klesla na 2,4 procenta a průměrné mzdy vzrostly reálně po odečtení inflace o 5,3 procenta, což je mimochodem už rizikové pro budoucí vývoj inflace a vede ČNB k tomu, že už nehodlá moc snižovat své úrokové sazby. Takhle spálená země opravdu nevypadá, byť tak opozice v kampani Česko líčí.

Pocit víc než statistika

Jenže čerstvý příliv prosperity nezvedá všechny lodě stejně a životní úroveň se nezlepšuje všem lidem. Také zážitek s inflační vlnou, která dosahovala v ročním průměru v roce 2022 15,1 procenta a ještě o rok později přesáhla deset procent, byl příliš silný. A lidé stále cítí pokles životní úrovně.

To dokumentuje i průzkum společnosti Generali Investments CEE, který proběhl letos v červenci. Podle něj po krátkém období mírného optimismu Češi opět padají do pesimismu. Dopady inflace tak na sobě v současnosti pociťuje více než osmdesát procent domácnosti. Největší obavy přitom vzbuzují témata, která se bezprostředně dotýkají každodenního života. Skoro každý pátý respondent jako hlavní hrozbu vnímá rostoucí náklady na bydlení. S nimi úzce souvisejí také ceny energií, které znervózňují přibližně osmnáct procent dotázaných. V závěsu následuje pokles reálných mezd a inflace jako taková, obě tyto obavy zmiňuje zhruba jedna ze šesti domácností, přestože realita je jiná.