Havel: Úroda je rekordní, ale v zemědělství chybí lidi. Parlament to řeší revoluční změnou zákona
I vzhledem k tomu, že před několika dny zveřejněné první odhady letošní tuzemské sklizně ovoce signalizují velmi dobrou úrodu, budou se muset v míře vyšší než obvyklé na úspěšné sklizni podílet i brigádníci a dočasní zaměstnanci ovocnářských podniků. Sehnat ovšem lidi na všeobecně neoblíbené rukodělné práce je v naší zemi již léta nemalý problém, který neustále roste. Řešením přitom nemusí být vždy ani samosběry ovoce a zeleniny, i když lze tímto způsobem sklidit příslušné komodity rychleji a ve fázi optimální zralosti.
Nově by ale mohl nábor a ochotu podílet se na sklizni ovoce a zeleniny a k tomu účelu dočasně zaměstnat brigádníky podpořit parlamentní návrh schválený napříč politickými stranami, podle kterého se navyšuje počet hodin, které může sezónní zaměstnanec odpracovat, a který umožňuje zaměstnancům v ovocnářství a zelinářství získat slevu 7,1 procenta na sociálním pojistném. To je systémově velký průlom, neboť letitý požadavek části zemědělců na slevy na sociálním pojistném byl doposud politiky striktně odmítán také proto, že jde o precedent, který se může stát inspirací pro úlevy v jiných profesích nebo pro jiné komodity. Zemědělci přitom v minulosti poukazovali na existenci úlev na sociálním pojištění například v sousedním Polsku, tam je ale systém mnohem komplexnější a je zaměřen zejména na podporu drobných farmářů. Výsledkem nižších odvodů v Polsku jsou navíc nižší důchody.
U nás ale slevy na pojistném pomohou spíše větším podnikům, které vlastními silami nedokážou sklidit včas úrodu ovoce a zeleniny na rozsáhlejších plochách. Úlevy se mají podle Ministerstva zemědělství týkat jen a pouze zelinářství a ovocnářství, což je ale i tak významný posun, protože právě v těchto zemědělských oborech je potřeba brigádníků a dočasných zaměstnanců nejvyšší. Čerstvé ovoce a zelenina kromě toho patří mezi symboly zdravého stravování, takže slevy na pojistném mají v tomto případě jistou logiku. Možná ještě důležitější je ale nárůst povoleného maximálního limitu hodin, který může sezónní pracovník v zemědělském podniku odpracovat. „Pokud bude dohoda o provedení práce sjednána výlučně k výkonu práce v období od 1. dubna do 30. listopadu a tato práce bude spočívat ve sklizni, péči o porost, posklizňové úpravě, třídění, skladování, balení a přípravě k přepravě při produkci ovoce a zeleniny, bude moct pracovník v tomto období pracovat pro zemědělský podnik až 1 280 hodin,“ uvádí Ministerstvo zemědělství. Což mimo jiné umožní „dohodářům“ podílet se na sklizni několika komodit podle toho, jak budou dozrávat.
Pro řadové spotřebitele je nicméně hlavní dobrou zprávou avizovaná dobrá až mírně nadprůměrná letošní sklizeň ovoce. Jen v případě nejpěstovanější a také nejkonzumovanější komodity, tedy jablek, by měla být v porovnání s loňským rokem tuzemská produkce trojnásobná, konkrétně více než 107 000 tun, byť loňská sklizeň byla z důvodu dubnových mrazů extrémně nízká. Letošní sklizeň jablek by ale měla být na úrovni 107 procent pětiletého průměru a podle odhadů nepůjde pouze o jablka. Například úroda slivoní by měla letos dosáhnout 106 procent pětiletého průměru, hrušní 117 procent pětiletého průměru a třešní dokonce 149 procent pětiletého průměru. Vůbec nejvyšší odhady se pak týkají produkce meruněk, a to ve výši 175 procent pětiletého průměru. Právě v případě meruněk se již dobrá úroda v praxi projevuje na trhu výrazným poklesem jejich cen, které se aktuálně (v případě samosběrů) pohybují mezi 60 až 70 korunami za kilogram.
Spotřebitelské ceny ovoce a v některých případech i zeleniny se tak letos v porovnání s loňským rokem s pravděpodobností hraničící s jistotou nezvýší, a dokonce i mírně poklesnou. Podle Českého statistického úřadu se kromě toho letos meziročně v ČR i mírně zvýšily plochy jak ovoce, tak zeleniny, například i v případě brambor (o 6,3 procenta), což je nejvyšší plocha od roku 2011. Nárůst ploch a produkce ovoce a zeleniny lze každopádně hodnotit jako pozitivní trend a bylo by žádoucí, aby pokračoval i nadále. Alespoň částečně k tomu přitom mohou přispět i změny v legislativě, mezi které lze zahrnout i novelu zákoníku práce umožňující od června letošního roku zaměstnávat nezletilé, kteří dosáhli věku 14 let a kteří nemusí mít ukončenou povinnou školní docházku. Podmínkou k tomu je souhlas rodičů a také povinnost bez ohledu na rizikovost práce absolvovat vstupní lékařskou prohlídku.
