Petr Havel: Klíšťat přibývá, riziko roste. Jak globální oteplování pomáhá parazitům?
Jedním z negativních projevů oteplování v České republice jsou rostoucí počty klíšťat, jež přenášejí řadu pro člověka nebezpečných nemocí. Kromě zdravotníků proto vyrazili do boje také týmy vědců, kteří spojili své síly napříč několika obory.
Jen za posledních několik let se počet klíšťat v Česku zvýšil o 75 procent, ještě závažnější je ale skutečnost, že roste podíl infikovaných klíšťat, plocha lokalit, kde se v hojné míře vyskytují, i délka období, kdy jsou aktivní. Kvůli rostoucím teplotám je tak v současné době možné se s klíšťaty setkat i v nadmořských výškách kolem 1300 metrů, přičemž v nižších polohách se může člověk nakazit nějakou nemocí od klíštěte už v průběhu ledna, přestože se za začátek aktivní sezóny klíšťat v minulosti považoval začátek jara, konkrétně březen.
STĚHOVÁNÍ DO PARKŮ
Ačkoli má přitom většina veřejnosti zafixována rizika spojená s infikovanými klíšťaty s pobytem a procházkami ve volné přírodě, reálná data ukazují, že vyšší riziko nakažení hrozí v městských parcích. Například v Praze je podle dosavadních zjištění infikované zhruba každé druhé klíště, v některých moravských městech, jako je třeba Olomouc, je ale pravděpodobnost výskytu takových klíšťat v parcích až 70 procent. I proto vyvinula letos Česká zemědělská univerzita v Praze ve spolupráci s Akademií věd ČR, zdravotníky, lesníky a techniky novou verzi mobilní aplikace „Klíšťapka“. Její hlavní inovací je rozšíření sledování výskytu klíšťat na městskou zeleň. Podle Václava Höniga z Biologického centra Akademie věd přináší nová verze aplikace kromě údajů o aktuální aktivitě a infikovanosti klíšťat v lesních porostech také údaje o klíšťatech v městské zeleni ve všech krajských městech, což vychází z testování odchycených klíšťat v posledních dvou letech v rámci projektu Klíšťata ve městě.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
