Fico a Dostál v Moskvě a Putinův výsměch Trumpovi na přehlídce diktátorů a kolaborantů Kremlu
Robert Fico se dočkal. Jako jediný vysoce postavený představitel EU se zúčastnil vojenské přehlídky na Rudém náměstí po boku autoritářských spojenců Moskvy. Monstrózní akce ukázala zastrašovací manévry vůči Západu, nikoli touhu po míru.
Připomínat Ficovo naladění na kremelské vlny by bylo nošením dříví do lesa. V prosinci 2024 přiletěl do Moskvy jednat s Putinem poprvé a už v té době avizoval, že se sem vrátí na oslavy 80. výročí konce druhé světové války. Cítil to jako osobní povinnost.
S potěšením přijímám
„Jako premiér Slovenské republiky mám výrazný zájem zúčastnit se oficiálních oslav vítězství nad fašismem, které proběhnou 9. května 2025 v Moskvě. S potěšením jsem proto přijal oficiální pozvání prezidenta Ruské federace V. Putina zúčastnit se těchto významných oslav, což i učiním,“ uvedl tehdy slovenský premiér.
Fico možná uvěřil tomu, že se do té doby díky zvolení Donalda Trumpa výrazně posune vyjednávání o míru na Ukrajině. Nový americký prezident sliboval okamžité ukončení bojů, nejdéle do konce dubna. Donedávna šířil ničím nepodložený optimismus, že Putinovi věří, a ukončení bojů je na dosah. Jenže Putin jeho návrhy na bezpodmínečné třicetidenní příměří shodil ze stolu a vyhlídka trvalého míru je zatím v nedohlednu.
I proto nakonec Fica z evropských státníků doprovodil na přehlídku 11 tisíc vojáků a námořníků jen srbský prezident Aleksandr Vučič. Ostatní byli obezřetnější, a to včetně další Putinovy opory Viktora Orbána. Dokud se bojuje a platí protiruské sankce, je účast představitelů EU na megalomanské akci, jíž se účastnily i ruské jednotky bojující na Ukrajině, neobhajitelná.
Rebelující Fico se nenechal zviklat ani domácí kritikou a demonstracemi, ani varováním EU před možnými následky, ani komplikacemi při hledání letové dráhy, když pobaltské země neumožnily přelet jeho leteckého speciálu. „Na oslavy 80. výročí prostě jedu. Tečka,“ oznámil pouze.
Slovenský premiér se octl v galerii diktátorů a dalších obskurních státníků, zařazujících se do zájmové sféry Ruské federace. V sestavě vůdců Kuby, Venezuely, Vietnamu, Myanmaru, Burkiny Faso, Palestiny, Brazílie, Běloruska a dalších postsovětských autoritářských režimů dominoval čínský prezident Si Ťin-pching.
Účast čínského vůdce na vojenské přehlídce, stejně jako Putinův nezájem přijmout příměří, je výsměchem prezidentu Trumpovi, jenž se pokouší nadbíháním Putinovi rozbít spojenectví Ruska a Číny. Obě diktatury naopak upevňují svoji spolupráci. Je to jen další doklad selhávání Trumpovy zahraniční politiky, jež zatím přes množství bombastických výroků nepřináší hmatatelné výsledky.
Na špatné straně dějin
„Opravdu to nedokážu pochopit. Všichni, kteří podporují svobodu a nezávislost, by měli být dnes, na den Evropy, na Ukrajině, a ne v Moskvě. Fico stojí bok po boku s tím, kdo tu válku začal. Válku se zbytečnými mrtvými a se vším zbytečným utrpením nevinných lidí. Stojíte na špatné straně dějin,“ sdělila Ficovi šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Narážela na jednání unijních lídrů ve Lvově jako protikladu Putinově vojenské mašinérii na Rudém náměstí. Fico mezitím naslouchal Putinovým lžím, jak Rusko opět bojuje s obnovujícím se nacismem, který nebují jen na Ukrajině. Podle kremelských výkladů je neonacistický režim ve všech zemích, které podporují Ukrajinu v jejím spravedlivém boji za svobodu a svrchovanost.
Oslavy Velké vlastenecké války posloužily Kremlu jako propagandistická kampaň, kde jsou evropské státy rozdělovány podle míry své „kolaborace s fašismem“. Jak vidno, Moskva s výjimkou Fica, Vučiče a Orbána mezi současnými evropskými státníky příliš oblíbenců nemá.
Popularitu slovenského premiéra v kremelských kruzích paradoxně nenarušují historické okolnosti. Tisův klerofašistický Slovenský štát patřil za druhé světové války mezi nejpevnější spojence Hitlerova režimu. Jenže Slovensko je dnes díky Ficově servilitě této kritiky ušetřeno, na rozdíl od České republiky, jež je stejným okruhem politiků, historiků a komentátorů napadána za údajnou spolupráci s nacistickým Německem. Tento oficiální ruský narativ se už začíná propisovat do učebnic historie.
Úslužný Dostál
S tímto pohledem se nechtějí smířit komunisté schovaní v hnutí Stačilo!, a v první řadě jeho europoslanec Ondřej Dostál. S několika německými a slovenskými kolegy vyrazil rovněž do Moskvy, jako by chtěl vyslat signál, že všichni Češi nejsou stejní a „proradní“.
Dostál nezavítal do Moskvy poprvé. Nyní nebyl pozván na tribunu pohlavárů na Rudém náměstí, jak odůvodnil svoji cestu? „Z osobního přesvědčení, z vůle mých voličů, z vůle po míru. Oslava 80. výročí porážky nacismu nás spojuje a může otevřít cestu k míru a k diplomacii, k vyřešení nynějšího konfliktu, který vojenské řešení nemá,“ uvedl.
Šéfka KSČM Kateřina Konečná se sice jemně od Dostálovy akce distancovala, prý šlo jen o jeho osobní iniciativu, ale neskrývala pro ni pochopení.
Dostál a Fico ukázkově naplňují roli Putinových „užitečných idiotů“. Za půl roku od chvíle, kdy slovenský premiér potvrdil přijetí pozvání na vojenskou přehlídku, se na rusko-ukrajinské frontě nezměnilo téměř nic. Ruská armáda porušovala i jednostranně vyhlášené třídenní příměří během oslav. A nezdálo se, že by oba poslové míru toužili jednat v Moskvě o Putinem odmítaném americkém návrhu příměří.
Babišovi parťáci
Ficovy postoje už nejsou překvapením. V říjnu 2024 jako první premiér EU a NATO vystoupil v nejsledovanějším ruském propagandistickém pořadu Olgy Skabejevové. Kritizoval zde postup Západu, který vojensky pomáhá Ukrajině, a vyslovil se proti protiruským sankcím. Stal se miláčkem ruských médií, která psala, že „slovenský premiér odmítá rusofobii a potvrdil přání normalizovat vztahy Ruskem“.
Kryptomunistické hnutí Stačilo! je jedním z potenciálních parťáků do hypotetické vlády Andreje Babiše, jenž má zároveň dlouhodobě úzké osobní i byznysové vazby na Roberta Fica. Šéf ANO opakovaně kritizuje českou vládu kvůli přerušení společných jednání českého a slovenského kabinetu na úrovni V4. Hodlá opět normalizovat „zničené“ vztahy se Slovenskem a Maďarskem.
Při pohledu na aktivity Babišova přítele Fica, ale i jeho potenciálních koaličních satelitů vznikají legitimní otázky, jak by se hnutí ANO chovalo ve spojenectví s otevřeně proruskými subjekty, pokud uspějí. Konečná, Okamura i Macinka by svoji podporu jistě neprodali lacino, a ostatně i Babiš cílí na podobné voliče.