Ministr financí Zbyněk Stanjura dělal v rozpočtu divy. Bude se to opakovat i letos?

Ministr financí Zbyněk Stanjura dělal v rozpočtu divy. Bude se to opakovat i letos? Zdroj: PETR TOPIČ / MFDNES + LN / Profimedia

Pavel Páral: Čekání na kouzla Zbyňka Stanjury. Fiala hospodaří líp než Babiš, ale bude to stačit?

Pavel Páral

Sestavením a schválením rozpočtové strategie vlády na příští tři roky, k čemuž došlo v poslední dubnový den, začíná příprava státního rozpočtu na další rok. Podle nových pravidel jeho návrh představí ministerstvo financi na konci srpna, tedy jen několik týdnů dní před sněmovními volbami, takže půjde o hodně a ministr Zbyněk Stanjura si nebude moci dovolit nějaké velké kličky, k nimž v minulých letech docházelo. Ani nějaké větší škrty ve výdajích nebo nové daně, které by se dotýkaly kapes voličů. Navíc do rozpočtové hry vstoupí zvyšování výdajů na obranu a také první část půjčky na financování dostavby jaderné elektrárny Dukovany. Bude to tak větší hlavolam než jindy.

FIALA LEPŠÍ NEŽ BABIŠ

O hospodaření Fialova kabinetu se z médií a na sociálních sítích většinou nedozvíte nic moc pozitivního. Zdůrazňováno je především zvýšení státního dluhu z dvou a půl biliónu na tři a půl biliónu korun mezi roky 2021 a 2024. Přitom toto srovnání neodráží hodnotu koruny sníženou vysokou inflací. Standardně se proto používá k posuzování vývoje státního dluhu jeho podíl na HDP, jejž inflace také v nominální hodnotě zvyšuje. V posledních třech letech došlo zcela viditelně k výraznému zpomalení zadlužování Česka ve srovnání s minulou vládou Andreje Babiše. V roce 2018, což byl první rok hospodaření Babišovy vlády, dosáhl státní dluh velmi pěkných 32 procent HDP, v roce 2021 byl už na 40,7 procenta. Takže o více než osm procentních bodů vyšší. Ale od té doby do konce loňského roku dluh narostl na 43,6 procenta a letos naroste jen mírně. Takže tempo zadlužování Fialovy vlády je ve skutečnosti poloviční oproti té Babišově.

Zdraví hospodaření státu pak experti posuzují zejména podle takzvaného strukturálního salda rozpočtu veřejných financí. To je, zjednodušeně řečeno, rozdíl mezi příjmy a výdaji očištěný o vliv ekonomického růstu nebo poklesu a o jednorázové výdaje, třeba na povodně. I zde došlo k podstatnému zlepšení. V roce 2021 byl strukturální schodek velmi alarmujících 3,9 procenta, zatímco loni klesl na 2,2. To vše jsou čísla ověřená Eurostatem. Momentálně patříme mezi nejlépe hospodařící země EU.

ÚKOLOVÁNÍ PŘÍŠTÍ VLÁDY

To vše vzhledem k astronomickým evropským dluhům není až tak velký zázrak a rozhodně to neznamená, že by Česko, pokud jde o rozpočty, bylo nějak zalito sluncem. Letos strukturální schodek nejspíše

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!