Petr Sokol: Merzův německý obrat v mezích reality. Jaké z toho plynou dobré a špatné zprávy pro Česko?
Velký politický comeback dlouholetého rivala Angely Merkelové by se měl definitivně naplnit v prvních dnech května, kdy by měl být brzy sedmdesátiletý právník a lídr CDU Friedrich Merz zvolen spolkovým kancléřem. Vítěz únorových voleb sestavil jedinou matematicky a politicky možnou vládní koalici, když dojednal formát, kterému se v Německu ze setrvačnosti stále ještě říká velká koalice, přestože v ní usedne vedle volebního vítěze až třetí největší formace v Bundestagu – Sociálně demokratická strana Německa (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze. Ten už v ní nebude, ale jeho strana se u moci přes velký volební propad udrží. Fakticky ovšem půjde o trojkoalici, protože Merzova celoněmecká CDU do kabinetu jako vždy bere i svou sesterskou CSU z Bavorska.
Platí, že na německé poměry se němečtí křesťanští a sociální demokraté shodli na vytvoření nové vlády i jejím programu poměrně rychle. U našich západních sousedů se v téhle souvislosti zdůrazňovalo, že vzhledem k nové mezinárodní situaci a z ní hrozících ekonomických problémů ani jiný postup nebyl možný, přestože se tradičně německé koaliční vlády vyjednávají dlouhé měsíce.
(Ne)velká koalice
Friedrich Merz již o volebním večeru jednoznačně vyloučil druhou matematicky možnou koalici – spojení jeho stranické aliance s pravicově protestní a euroskeptickou Alternativou pro Německo (AfD). Tato černo-modrá koalice by teoreticky měla početní většinu ve Spolkovém sněmu, ale narážela by na zcela odlišné priority. Rozdíly mezi dvěma politickými proudy, jež se nějakým způsobem hlásí k pravici, jsou hodně velké, a to nejenom v často citované orientaci Německa ve světové politice a v postoji k EU, NATO či Rusku.
Příkop mezi CDU/CSU a AfD se ostatně odráží mimo jiné i v tom, že si takovou spolupráci nepřeje drtivá většina Němců, a to včetně voličů obou stran.
Vedoucí Alternativa
Alternativa okamžitě po volbách vsadila na rétoriku, v níž Merze začala kritizovat za údajnou zradu jeho předvolebních slibů, což trochu nelogicky spojovala s jeho odmítnutím jednat se zástupci AfD o nové vládě. Tvrdě politici Alternativy také okamžitě začali odstřelovat kompromisy v rodící se „velké“ černo-červené koalici CDU/CSU se sociálními demokraty.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
