Jak dva kluci zachránili demokracii před Babišem. Nebo ne? Film o Milionu chvilek nechává otazníky
Bude to šest let, co čtvrt milionu lidí přišlo na Letnou na demonstraci Milionu chvilek. Jak k plné Letné spolek kolem dvou studentů teologie došel? A šli by do podniku, který je málem osobně vysál ale rozhodně je proslavil, znovu? Na to se ptá film Chvilky naděje, režijní debut Amálie Kovářové, který jde příští týden do kin.
Pozorovat zpětně růst hnutí jako byl Milion chvilek je fascinující. Během půl hodiny sledujete dva studenty evangelické teologie, jak se seznamují, vyfotí se s Andrejem Babišem a předají mu dopis, aby pak zaplňovali nejprve plácek “pod koněm” na Václaváku, pak Staroměstské náměstí a nakonec Letenskou pláň.
Ti dva studenti byli Mikuláš Minář a Bejnamin Roll, kteří jsou dodnes nejznámější tváře Milionu chvilek, i když už ho dávno neřídí. Hnutí vybudovali a táhli na svých zádech, i když jim celou dobu pomáhala řada dalších lidí, kteří ve filmu také promluví.
Zpětně možná překvapí, co přesně vyhnalo tolik lidí do ulic. Byla to kauza Čapí hnízdo a rychlá výměna ministra spravedlnosti krátce poté, co byl Andrej Babiš v případu obžalován. Dnes už víme, že Babišova dotační kauza s jeho popularitou zvlášť neotřásla a od soudu odešel pravomocně zproštěn.
Jenže tehdy šlo ještě o něco víc, nástup Marie Benešové na ministerstvo byl spíš poslední kapka. Části společnosti vadila Babišova koncentrace moci a jeho mocenský pakt s prezidentem Zemanem, který Česko táhnul do ruské sféry vlivu. A část lidí byla zklamaná politikou obecně, měli pocit, že se z ní vytrácí slušnost a hodnoty.
Tohle všechno Milion chvilek dokázal dokonale ztělesnit a přetavit ve velké protesty. Výzvu k odstoupení Babiše, se kterou Minář objížděl česká města, podepsalo přes 400 tisíc lidí. Protestovalo se i v regionech, ve filmu je třeba vidět, jak Minář zákládá buňku hnutí ve Stříbře.
Pak přišel vrchol na Letné, minimálně 250 tisíc lidí a reportáže v televizích z celého světa. Jenže po tomhle vrcholu jako by se energie začala vytrácet. V Milioju chvilek tehdy asi nikdo nečekal, že hnutí už půjde jen dolů. Necelý rok nato přišel covid, při kterém hnutí opustil Minář, založil politické hnut Lidé pro, se kterým neuspěl a brzy projekt zabalil. Vyčerpaný Roll musel čelit apatii členské základny, jejíž část zklamal Minářův odchod, část demotivovaly stále vysoké preference hnutí ANO.
Vrcholem filmu jsou volby v roce 2021, kdy vyhrály strany dnešní vládní koalice plus Piráti. Milion chvilek to právem slavil i jako svůj úspěch. Jenže působí trochu jako škoda, že snímek po symbolických 89 minutách končí. Zůstává otázka, proč by do toho Benjamin Roll znovu nešel a co oba pánové říkají na to, jak funguje Milion chvilek dnes?
Film Chvilky naděje je dobrá sonda dovnitř hnutí, které Česko určitě změnilo. Naději ukazuje v příběhu Mináře a Rolla, kteří ve velmi punkových podmínkách vybudovali největší občanskou iniciativu za desítky let. Člověk se ale neubrání otázce, jestli ta naděje byla naplněná tím, kam Česko směřuje teď a co příšlo po roce 2021. Třeba na tyhle otázky odpoví sám Minář a Roll.
