Petr Sokol: Německá AfD je dnes hodně na pravém okraji, ale nebylo tomu tak vždy
Až do roku 2017 nezasedla v německém Spolkovém sněmu strana, jež by byla napravo od křesťanských demokratů z aliance CDU-CSU. Dnes je Alternativa pro Německo (AfD) naopak formací, která se s pravicově protestním programem a krajně pravicovou a antiimigrační rétorikou prosadila mezi nejsilnější strany v zemi.
Dnešní AfD stojí politicky hodně blízko k pravému okraji politické scény, ale zdaleka tomu tak nebylo po celou dobu její existence. Alternativa pro Německo totiž původně vznikla jako uskupení, jemuž se přezdívalo „strana profesorů“. Na přelomu let 2012–2013 začali její základy budovat renomovaní ekonomové, novináři a vysokoškolští profesoři, které spojoval názor, že Německo potřebuje liberální ekonomické reformy a umírněná pravice v podobě CDU a CSU návrat ke svým konzervativním kořenům. Křesťanské demokraty totiž už tehdy několik let jako předsedkyně vedla a k obrazu svému do politického středu posouvala Angela Merkelová, což podle tehdejších zakladatelů Alternativy otvíralo velký prostor pro nový politický subjekt, jenž by posbíral „opuštěné“ konzervativní voliče.
Proti euru
Definitivním impulsem k založení nové strany se pak stala kritika eura, které zrovna prožívalo svou největší krizi. To bylo v zemi částí veřejnosti popisováno jako situace, kdy Německo musí kvůli špatnému nastavení společné evropské měny platit dluhy nedisciplinovaných jihoevropských členů Unie.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
