Dezinformace urvané ze řetězu: Může za kalifornské požáry úchylný parafilik, ruský agent, či džihádista?
Požárů plápolá několik současně, jak jsme již psali, a ve vypjaté atmosféře zaznívají teorie o jejich vzniku. Existuje úchylka jménem parafilie, kdy se žhář nad požárem, který způsobil, sexuálně ukájí. Nabízí se také terorismus nebo hybridní válka. Představa ruského agenta GRU, který do rozpálené savany bičované větry lhostejně odhodí vajgl. „Zadělano,“ pronese a odkráčí na letadlo do Moskvy, kde bezpečně mrzne. V úvahu připadá také Írán. Nebo že by se ozval Islámský stát, který se svého času hlásil ke všemu, co se kde šustlo? Tohle je možná silné kafe i na něj. Stín podezření dopadá také na bezdomovce, kteří dlouhodobě vrásčí blahobytnou tvář města a bivakují pomalu i na hollywoodském chodníku slávy.
Přímé přenosy televizních stanic na YouTube spamují palestinské vlajky a hesla. Velká část amerických muslimů prý k volbám nešla nebo volila Trumpa, přestože je silně proizraelský. Svědomí jim nedovolilo dát hlas Kamale Harrisové, následnici Joea Bidena, který v minulém roce bezpodmínečně podporoval Izrael v nekompromisním bombardování Gazy a Libanonu.
Už není žádné ,tady‘
V několika televizích vystupuje populární herec James Woods, který v slzách popisuje ztrátu svého domu. Později se vynořuje jeho dřívější status ze sítě X, ve kterém píše k fotce ženy v hidžábu, jež pláče u trosek domu: „No ceasefire. No compromise. No forgiveness.“ Přidává hashtag KillThemAll.
Ceasefire anglicky znamená příměří. Cease je přestat a fire střílet, ale zároveň také oheň. V Los Angeles se to nyní skutečně podobá vojenskému výsadku. Oheň je jako láva, ale neteče, začíná pořád znova. Vysušuje své okolí, vichr zasívá činorodé uhlíky i daleko do týla a jedním dechem je rozdmýchává. Jeden palestinský podporovatel ohledně Jamese Woodse mluví o karmě, jiný píše: „Modlím se k Bohu za déšť a slitování. V Gaze jsme s vámi. Víme, co znamená destrukce.“ Herec nakonec zjistí, že jeho dům mezi mnoha spálenými stojí netknut. To ho ovšem utěší jen částečně, protože jak podotkne jiný vlastník, jehož obydlí „přežilo“: „Můj dům je tady, akorát už není žádné ,tady‘“.
O karmě se mluví i v tom smyslu, že spálené čtvrti Los Angeles nápadně připomínají japonskou Hirošimu po výbuchu atomové bomby. Se stoupajícími teplotami by se požáry skutečně mohly v subtropických oblastech stát novou atomovkou. Je to bez radiace, pro přírodu prý dokonce do jisté míry ozdravné, takže asi menší zlo. Radikálnější křesťané katastrofu svádějí na herce, kteří se podle nich na nedávné předehře Oscarů, udílení Zlatých glóbů, vysmívali Bohu. V závěru ceremoniálu pořadatelé promítli statistiku, kolik oceněných poděkovalo rodičům, kolik manželce, kolik dětem a nakonec – kolik Bohu. Nula. Sálem zašumí smích.
Proroctví Joea Rogana
Na záběrech z vrtulníku je vidět, jaký je to blitzkrieg. Oficiálním Hollywoodem dávno zrušený Mel Gibson zrovna dělá rozhovor u nejposlouchanějšího podcastera na světě Joea Rogana, když mu začne hořet dům. Později se objeví video z loňského července, ve kterém Rogan říká, že mluvil s hasičem, který tvrdil, že stačí, aby oheň začal ve „správném“ místě na kopci, a vítr ho požene směrem k moři a spálí celé město. Přesně to se teď děje v Pacific Palisades a přilehlém Malibu, kde padají za oběť ikonické plážové domky známé ze seriálu Dva a půl chlapa. Vedení města se ohání tím, že s větrem nic nenadělá. Postižení zuří, že předtím něco dělat mohlo, a sarkasticky dodávají, že na válčení jsou přece peníze vždycky. Evakuační příkaz dostávají stále další a další čtvrti, některé i omylem.
Do toho přichází zpráva z Mostu. V restauraci U kojota si požár vyžádal sedm obětí a pět těžce popálených.
Casey Colvin je v práci, když ohnivý hurikán zachvátí jeho čtvrť Pacific Palisades. Domů už ho nepustí. Má tam své dva psy, které dříve zachránil z ulice. Hasiči se k němu vydají, ale přivezou mu jen jednoho psa jménem Tika Tika Tika. Oreo jim mezi dveřmi utekl. Colvinův dům shoří a on upne všechny své naděje k tomu, že aspoň najde druhého psíka. Objeví se fotografie, jak Oreo bloudí po okolních troskách. Po pěti dnech pátrání má příběh happyend. Záznam emotivního shledání páníčka s miláčkem sdílejí média po celém světě.
Podobné znovushledání, ovšem „jen“ po nekonečných čtyřiadvaceti hodinách a bez kulis nejdražší přírodní katastrofy v historii země, jsem zažil se svým bišonkem v květnu. Neběhal jsem s ním na ramenou a neboxoval pánubohu do oken, nicméně Colvinova extatická reakce přesně ztělesnila moje tehdejší pocity. Projíždím Colvinův Facebook a nacházím čerstvý status: „Je divné vidět stát dům uprostřed ruin. Když uvidíte netknutý dům, je v tom jistý záchvěv závisti. Lidé, jejichž dům pořád stojí, říkají: ,Je to jako loterie, kterou jsme nikdy nechtěli vyhrát.‘“ Colvin je bubeník. Píšu mu, že se konečně stal rockovou hvězdou, i když jen coby pejskař. A přeji, aby vše zvládl.
Ze spáleniště domu typicky trčí jen krb s komínem a z přerušených trubek teče voda. Jeden muž byl nalezen mrtev se zahradní hadicí v ruce, jiní ale s pomocí stejného nástroje svůj dům uhájili. Některé domy zázračně „přežily“ samy od sebe, zatímco všechny sousední lehly, ale hodně lidí si „přežití“ toho svého plně zasloužilo. Navzdory evakuačnímu příkazu zůstali a svá útočiště vzdor smrtelnému nebezpečí neúnavně kropili. Kolem nesmělo být žádné křoví a listí, přes které by se vzňala. Další a další příběhy naznačují, že domy, které jsou kvůli častým zemětřesením v oblasti většinou postavené ze dřeva, skutečně nějakou tou hasičskou prací zachránit šlo. Jeden muž říká, že stačilo hasit přilétající uhlíky a spousta obydlí shořet nemusela, jenže nikde nebyli hasiči. V komentářích zaznívá, že takovíto odvážlivci postavili USA.
Meghan, Harry a Benji
Herečce Aubrey Plaza, hvězdě druhé ředy Bílého lotosu, se 3. ledna oběsil manžel, režisér Jeff Baena, a 10. ledna propukl v její čtvrti Hollywood Hills požár. Ještě strašnější je příběh Roryho Sykese, který bydlel v Malibu. Jeho matka se nedovolala policii, jejíž linka byla přetížená. Měla zlomenou ruku, takže ochrnutého syna nemohla dostat ven. Vydala se na hasičskou stanici, a když se vrátila s pomocí, dům i s jejím synem byl na troud. Jako příčinu synovy smrti uvedli udušení oxidem uhličitým. Diskutéři se nad tímto scénářem pozastavují a matku obviňují z narcisismu, protože si hned vzápětí založila sbírku na webu GoFundMe a dávala perfektně nalíčená interview různým stanicím. „He was my baby,“ opakuje. Když bylo jasné, že mu není s to pomoci, dvaatřicetiletý syn jí prý řekl: „Mami, nech mě tady.“
Princ Harry s chotí Meghan se vydávají do ulic rozdávat vodu a objetí. Doporučují všem nezasaženým ubytovávat zasažené. Meghan Markleová, která svému otci Thomasovi stále ještě neukázala jeho vnoučata na oplátku za to, že kdysi dal rozhovor bulváru, na Netflixu 15. ledna vypustí svou novou kuchařskou show. Objeví se v ní i její milovaný bígl, který mezitím zemřel. Oplakala ho na Instagramu, zatímco její postoj k otci neobměkčily ani jeho dvě mrtvice. Prince Harryho potkala v době, kdy její otcem vždy podporovaná herecká kariéra šla k šípku. Rolí vévodkyně ze Sussexu nepohrdla, ale protože Británie je podle ní rasistická, k bydlení navrhla Montecito v Los Angeles. Dům má s Harrym hned vedle proslulé moderátorky Oprah Winfreyové nebo ředitele Netflixu. Její nová show je podle kritik strojená a působí tak i aktuální angažovanost dvojice. Jasně, přišli jen tak, ale dneska nemusíte mít v zádech televizní štáb, abyste dělali titulky. V Británii se jim hořce smějí a jsou pojednou vděční za své pošmourné, upršené klima, které jejich potomci v Novém světě nezdědili.
Podobně roztomilého psíka jako Calsey Kolvin má i Benji, potomek japonských přistěhovalců, který na svém YouTube kanále postoval videa o rostlinách. Je na nich vidět jeho „vyzenovaný“ dům. Vůbec není americky pompézní, ale minimalisticky útulný ve stylu feng-šuej, plný s láskou opečovávaných rostlin a nyní „all gone“. Další a další youtubeři, na něž je Los Angeles, ve kterém YouTube sídlí, bohaté, sdílejí svůj návrat domů z evakuace. Jeden cestou potkává odchytovou klec s uvězněným, na troud spáleným mývalem. Místo domu na něj čeká obligátní věž komína. Hrabe se v jedovatém popelu a potěžkává nedohořelé vzpomínky. Do záběrů probleskují fotky, jak dům vypadal v lepších časech. Konaly se veselé sešlosti sousedské komunity. Někteří mu v komentářích posílají finanční příspěvek, druzí je upozorňují, že ač vyhořel, je stále boháč.
Plány na obnovu
Ani při podzimních povodních, které na severní Moravě spoustě lidí odnesly nebo zdevastovaly dům, jsem jejich ztrátu nevnímal tak jako shořelé části Kalifornie. Snad proto, že na filmech z té oblasti, ve kterých hráli mnozí ze zasažených, jsem vyrůstal. Na základce každou středu patřila moje první myšlenka po probuzení v šest vysílané Pobřežní hlídce. Kalifornii jsem začátkem milénia dvakrát navštívil. Bylo to tam snové – místo, kde byste chtěli bydlet. Teď sleduji ty, kteří si sen splnili, ale změnil se jim v noční můru. Přišli o svůj safe space, fotky, obrazy, knihovnu, deníky, popel blízkých. Všichni vzpomínají na skvělou komunitu, sousedy, které ztratili, přestože přežili, protože je spojovaly právě ty domy. Někteří jsou odhodláni postavit si vilu znova. Vytvářejí e-mailové a facebookové skupiny a koordinují plán obnovy, což se vší byrokracií může trvat deset let, ale doufají v urychlení.
Někteří mají peníze, někteří ne. Mezi troskami hledají šperky, v lepším případě sejfy s cennostmi. Většina hledá úplně cokoli, co by jim připomnělo život, který už nemají. Vlastně mají – ten svůj. Musejí být šťastní, že jim zůstalo to nejcennější, ale v tuto chvíli by radši nebyli. Nejradši by zjistili, že spí, a procitli. Až sedmdesát procent domů není pojištěných, protože pojišťovny nedávno zvedly poplatky, které byly pro spoustu lidí nad jejich možnosti. Situace s bydlením je v předraženém a přelidněném Los Angeles dávno tragická. Mnozí si mohli mnout ruce, že koupili dům, než se ceny staly neúnosnými, a teď... Stavaři budou mít o práci postaráno. A realitní agenti. Nastalý zájem lidí, kteří nemají hluboko do kapsy, ale zároveň nemají kde složit hlavu, žene ceny astronomicky vysoko, i když to zákon zakazuje. Kalifornie prý není úplně skvělá ve vymáhání práva. Snaží se aspoň zabránit rabování. Někteří rabující jsou převlečení za hasiče.
Věříte-li na duchovní příčiny nemocí, je popálenina způsobena vztekem. V pohlcení touto negativní emocí jsem se už párkrát opařil nebo popálil. Oheň je něco (nebo možná někdo), co nám ukazuje, že izolace je iluze. Ke čtvrtku 24. ledna je hlášeno 17 700 zpopelněných domů a 28 potvrzených obětí. Obojího bohužel přibude. Moje zapálení pomalu vyhasíná, ohně bohužel ne. Na několika místech dosud „fajrují“, ale aspoň už dorazily posily. Mimo jiné z Kanady a Mexika, které Trump v posledních týdnech nevybíravě popichoval. Někteří se pozastavují nad tím, že nastupující prezident je v tváři čím dál oranžovější. Pohoření levicového vedení Kalifornie i Los Angeles mu k nadcházející inauguraci hraje jako fanfára. Jestli je vítr symbolem změny, vítr oděný do ohně znamená revoluci. A požáry pořád hoří: nejen v Los Angeles, ale také severozápadně ve venturské oblasti. Pod kontrolu se je daří dostávat jen pomalu v závislosti na měnící se intenzitě větru. Některé oblasti jsou evakuované, platí v nich stav nejvyššího ohrožení a zákaz vycházení, hrozí sesuvy půdy. Uvidíme, zda se skutečně podaří sehnat nejlepší stavaře na světě a zase to tam rozhýbat, jak slíbil novopečený prezident Donald Trump v neděli na předinauguračním mítinku ve Washingtonu.
