Nově zvolení europoslanci: Uspěli Ondřej Kolář (TOP 09), Markéta Gregorová (Piráti), Jana Nagyová (za ANO), Filip Turek (za Přísahu a Motoristy) i Kateřina Konečná (KSČM)

Nově zvolení europoslanci: Uspěli Ondřej Kolář (TOP 09), Markéta Gregorová (Piráti), Jana Nagyová (za ANO), Filip Turek (za Přísahu a Motoristy) i Kateřina Konečná (KSČM) Zdroj: Archiv Blesku, ČTK

Petr Sokol: Mobilizace v Sudetech, návrat komunistů a „mladoturecký“ protest aneb Změny na politické mapě

Víkendové evropské volby v České republice rozhodla volební účast. Její nárůst o téměř osm procent a dosud historicky nejvyšší hodnota s 36,5 % oprávněných voličů byly klíčové jak pro souboj o první místo, tak pro celkové rozložení sil. Mapa účasti po okresech sice opět ukazuje, že nejvíce se volilo v Praze a v pravicových baštách, ale největší nárůst oproti minulým eurovolbám se odehrál v bývalých Sudetech a v periferních oblastech země. Tam převažují opoziční nálady, a proto se zde zrodilo vítězství hnutí ANO a do velké míry i nástup nových protestních formací, které nyní nejsou zastoupené v Poslanecké sněmovně.

Vládní strany v čele se SPOLU opět uspěly v Praze a jejím okolí, ale ani tady nebyl jejich náskok takový, aby vykompenzoval nárůst účasti v babišovských baštách. ANO sice také ve svém táboře nevyčerpalo plně svůj potenciál, protože mu voličsky pustilo žilou zejména uskupení Stačilo!, tvořené hlavně komunisty, ale na první místo mu to stejně stačilo. Navíc za očekáváním zůstali STAN i Piráti, kteří přes předvolební deklarace skončili ve vládním táboře daleko za SPOLU.

Zrození nového protestu

Na volební výsledek českých evropských voleb je možné se dívat dvojí optikou.

Tou první je, že vládní strany oslabily z 12 na devět křesel (SPOLU šest, STAN dvě, Piráti jedno), ale parlamentní opozice si udržela „jen“ současných osm mandátů, když se vedle vítězného ANO se sedmi křesly stala největším poraženým voleb Okamurova SPD, jež s odřenými zády klesla na jediný mandát. Vedle nich se ovšem vygeneroval pomyslný třetí tábor „nového protestu“, v němž zůstala čtyři křesla. Jak komunistické Stačilo!, tak Přísaha a Motoristé ale mají mnohem blíž k dnešní opozici, takže poměr při druhé variantě pohledu na volby v gardu vláda proti zbytku světa znamená koaliční porážku devět ku 12 na mandáty a 37,22 % ku 51,69 % na hlasy.

Při tomto pohledu se Česká republika zařadila po bok dalších 18 států Unie, kde vládní strany nedokázaly v eurovolbách porazit opozici a nové subjekty. Stejně tak naše republika patří mezi 14 zemí, kde si první pozici připsala opoziční formace. Zemětřesení nebylo tak výrazné jako v Německu či ve Francii, ale nástup dvou nových uskupení může do budoucna zahýbat českou politickou mapou. Také však nemusí, protože přetavit úspěch z evropských voleb do těch sněmovních se vždy nemusí podařit, jak ukázal příběh Svobodných po eurovolbách v roce 2009.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!