Petr Havlík: Klást rovnítko mezi Izrael a Hamás je hanebnost
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Mezinárodní společenství ztrácí svoji legitimitu. Vypadá to, že se rezoluce některých mezinárodních organizací řídí podle zpravodajství arabských propagandistických televizních kanálů (především katarské Al-Džazíry). 10. 5. 2024 schválilo Valné shromáždění OSN rezoluci, v níž vyzývá ke schválení plnohodnotného členství Palestiny za člena OSN. 143 zemí hlasovalo pro, 25 se zdrželo a 9 bylo proti včetně České republiky. Naše země si zachovala konzistentní postoj vůči Izraeli, s nímž nás pojí dlouhé pouto, počínaje masarykovskou tradicí, pomoci po druhé světové válce a pak obnovením vztahů v éře prezidenta Václava Havla. Stát Palestina mohl vzniknout již v roce 1948, kdy se na území bývalého britského protektorátu Palestina zrodil Stát Izrael, jenže arabské státy tuto nabídku mladého Státu Izrael a mezinárodního společenství odmítly a vyhlásily Izraeli válku.
Letos o devět dní později 19. 5. 2024 žádá prokurátor Mezinárodního soudního dvora Karim Khan zatykač na izraelského předsedu vlády Benjamina Netanjauha a ministra obrany izraelské válečné vlády Jo´av Galanta. Zároveň žádá o zatykač i pro lídry Hamásu, konkrétně pro Mohammada Dífu, Jahjá Sinvára a Ismáíla Haníju. První dva se ukrývají někde v Gaze a Haníja žije v Kataru. Takže pan prokurátor z nizozemského Haagu dává rovnítko mezi představitele demokratické země, která se brání agresi, a teroristickou organizaci, která v říjnu 2023 provedla ohavný útok na bezbranné civilisty v Izraeli. Hamás vznikl v roce 1987 jako odnož egyptského Muslimského bratrstva. Ve své stále platné Chartě se hlásí Hamás ke snaze zlikvidovat Izrael, přičemž bude chtít statisíce Židů pozabíjet a ostatní násilně převychovat.
Klást rovnítko mezi Izrael a Hamás je šokující a hanebné. To je, jako by někdo chtěl v dubnu 1945 vydat zatykač na Adolfa Hitlera, Josepha Goebbelse a zároveň i na Franklina Delano Roosevelta a Winstona Churchilla. Ty první dva za válečnou agresi a ty druhé dva za údajnou genocidu německého národa v rámci osvobozující operace spojeneckých vojsk. Pan Karim Khan a jemu podobní zaměňují viníka a oběť, příčinu a následek, akci a reakci, anebo to vše kladou na roveň. Mezinárodní soudní tribunál má vynášet soudy nad zločiny proti lidskosti. Vraždění dětí 7. října 2023 v pohraničních izraelských kibucech bylo zvěrstvem, které oživilo vzpomínky na hrůzy holocaustu. Trestat Izrael za to, že se snaží zachránit rukojmí a zneškodnit vrahy svých občanů, je při nejmenším podivné.
Je to Hamás, který používá nejen izraelské rukojmí, ale i všechny obyvatele Pásma Gazy a Palestince ze západního břehu Jordánu jako svoje rukojmí. Dokud bude mít toto území pod kontrolou teroristické komando Hamás, tak nemůže být ani řeči o nějaké legitimizaci Palestiny. Ostatně toto si uvědomuje i většina arabských států, včetně těch nejvlivnějších. Návrh žádosti prokurátora Khana odsoudili i další izraelští politici ze všech stran, včetně Bennyho Gance, člena dnešní vlády, Jaira Lapida, náčelníka opozice, i izraelského prezidenta Jiccaka Herzoga.
Západní svět zažívá těžkou krizi vlastní identity a ostatní svět to vnímá a účinně toho využívá. Mnohé západní univerzity ovládli romantičtí propalestinští snílkové a vedle nich i různí radikálové. Jako bychom po 225 letech zažívali echo Velké francouzské revoluce. Rovnost, svornost a bratrství jsou jistě fajn proklamace, pokud to ovšem nekončí likvidací oponentů. Své by o tom mohli vyprávět například Kambodžané, kteří přežili řádění Rudých Khmérů ve druhé polovině sedmdesátých let minulého století, a mnozí další po celém světě.
Střet mezi Izraelem a teroristickými islamistickými organizacemi (vedle Hamásu je to hlavně libanonský Hizballáh) je střetem mezi demokracií a fanatickým dogmatismem. Je to střet mezi civilizacemi, mezi mírovým soužitím a permanentní válkou. Byl to Izrael, který po dlouhá desetiletí podporoval a stále podporuje obyvatele Pásma Gazy. A neměli bychom zapomínat, že právě z tohoto regionu (sousední Sýrie…) se rekrutuje nejvíce migrantů do Evropy. Chceme-li naplnit proklamace o jejich návratové politice, pak se musíme o tento region více zajímat a nenechat se ovlivňovat jejich propagandistickou, účelovou interpretací reality. Podpora Izraele by měla být pro náš svět principiální prioritou a ochranou našich kořenů a tradičních hodnot. Narůstající projevy antisemitismu nás vracejí o devadesát let zpět.
