Už otcové demokracie věděli, že kapitalismus je nutné chránit nejen před radikálními extremisty, ale i pletichami některých kapitalistů – v zájmu spotřebitelů.
Po sametové revoluci vznikl nejdříve Úřad na ochranu hospodářské soutěže (1991), pak získal statut ministerstva (1992–1996) a dnes existuje opět jako ústřední orgán státní správy, jehož předsedu jmenuje prezident na návrh vlády. Mezi hlavní úkoly patří ochrana hospodářské soutěže před dominancí na trhu, kartely a neférovým diktováním cen. Zároveň úřad dohlíží na zadávání veřejných zakázek.
Převrat v zemědělství
Do širšího povědomí ÚOHS vstoupil v letech 2008/2009, když nečinně přihlížel nefalšovanému převratu v zemědělství. Za předsednictví Martina Peciny (ČSSD) skandálně povolil sloučení dvou největších zemědělských konkurentů (Agrofert a Agropol, dále První žatecká a Olma) do rukou Andreje Babiše. Tím způsobil nerovnováhu na trhu s potravinami, která se od té doby jen prohlubuje.
Týdeník Euro tehdy napsal, že po tomto rozhodnutí by se ÚOHS měl rozpustit, protože ztratil smysl své existence.
O patnáct let později předseda Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza na toto téma v Právu řekl, že za růstem cen stojí „obrovská vertikální koncentrace trhu. Je neuvěřitelné, že jeden holding v Česku ovládá nebo má významný podíl jak v distribuci zemědělských strojů, tak v osivech a hnojivech, stejně jako v rostlinné a zemědělské výrobě. Pro řadu konkurentů je vstup na trh téměř nemožný.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
