Stále více vesnic a malých obcí v Česku přichází o jeden z tradičních prvků své pospolitosti – o svoji místní prodejnu. Řeč ekonomiky je však neúprosná. Malé samoobsluhy nebo konzumy si zkrátka na sebe vydělávají velice obtížně. Pokud o ně obce nechtějí přijít, musí je dotovat nebo jejich provozovatelům nabídnout jinou úlevu.
Vyklízení a zavírání venkovských samoobsluh nejsou žádnou žhavou novinkou. Tento jev probíhá už přibližně patnáct let. Během pandemie covidu-19, kdy lidé nemohli cestovat, chodit za kulturou a řada z nich pracovala v režimu home office, se však úbytek prodejen v malých sídlech zastavil. Vedle nezvykle trvalejšího pobývání doma zde roli hrála i skutečnost, že lidé byli více solidárnější, nechtěli nechat tyto obchody padnout a častěji v nich nakupovali, přestože zboží tu bývá dražší.
Hurá do supermarketů
V okamžiku, kdy lockdowny skončily, se lidé opět nahrnuli do velkých obchodních center a supermarketů a trend úbytku venkovských obchodů se vrátil do staré trajektorie. Pro názornost uveďme pár čísel. Podle nedávno zveřejněných dat společnosti NielsenIQ v loňském roce v České republice zaniklo 166 obchodů s potravinami a smíšeným zbožím s prodejní plochou do 400 metrů čtverečních a pouze šest z nich patřilo do nějakého řetězce či sítě. Zbylých 160 provozoven byly právě vesměs malé či menší obchody na vsích a v malých obcích či městysech. V současnosti funguje celkem 11 829 obchodů s výše uvedenou prodejní plochou, nicméně v roce 2017 jich bylo 13 758. Za pět let tak zmizelo přibližně 2000 malých obchodů. Drtivá většina z nich byla venkovských.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
