Zatímco konsolidační balíček vlády vyvolal poprask, důchodová reforma ministra Mariana Jurečky žádné velké pozdvižení ani protesty nevyvolala. Není divu, protože nejde o žádnou skutečnou reformu, ale drobné změny parametrů systému, jejichž dopady pocítí prakticky jen mladší generace, která od českých penzí pranic nečeká. Je to dobře, nebo špatně? Určitě je to lepší než nic nedělat a nechat čas plynout k velkému průšvihu a obřímu skokovému zdvíhání daní už někdy za deset let. Nicméně dnešní třicátníci si mohou svou skepsi k státnímu zajištění na stáří v klidu ponechat. Na skutečné řešení chybí odvaha.
Na daně stejně dojde
Náš penzijní systém má dva spolu související problémy. Tím prvním a prakticky dnes jediným diskutovaným je jeho chronický deficit, který se projevuje už nyní, ale od třicátých let až do konce padesátých hrozil stoupat k nebeským výšinám. Odhady se pohybovaly kolem pěti procent HDP, což je nějakých 370 miliard korun v dnešních cenách a platech. To je vlastně polovina částky vyplacené důchodcům každý rok. Zatímco nyní si půjčujeme na každý osmý důchod, v padesátých letech by to byl každý druhý. Na dorovnání z vyšších daní by bylo třeba například zhruba ztrojnásobit současnou daň z příjmů. Propočty aktuálních úprav systému pak ukazují, že ten deficit nebude pět procent HDP, ale jen dvě procenta. Tedy něco ke sto padesáti miliardám v současných cenách. Stačí zdvojnásobit daň z příjmu a jsme fifty fifty. Že to není nic moc zázračného? Souhlas. Ale prošlo by něco razantnějšího v našem věčně naříkajícím údolí?
Kdo je tady rovnější
Druhý problém důchodového systému je jeho rovnostářství. Nebo přesněji absolutně nedostatečná zásluhovost. Výši důchodu ovlivňuje výše vašich příspěvků do systému v době zaměstnání jen velmi málo. Můžete platit na odvodech třikrát tolik než ten, kdo platí absolutní minimum, ale penzi dostanete vyšší třeba jen o třicet procent. Říká se tomu sociální solidarita, ale v našem provedení to už přerůstá do loupežného přepadení, kdy nízké příjmové skupiny berou v penzi prakticky totéž, co vydělávaly v čisté mzdě, zatímco lidé s nadprůměrným platem berou třeba čtvrtinu své původní mzdy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
