Říká to už kdekterý bafuňář a politik. Dávno před nimi uvažoval britský politik Neville Chamberlain o stycích diktatury a demokracie takto: nedráždit, vyhovět, aby byl mír. Kdo by se staral o tu zemičku daleko v Evropě, kterou nikdo nezná, zatímco pan Hitler se civilizuje, olympiádu měl pěknou a obchod s ním je také pěkný. Přivezl jsem vám z Mnichova mír! Cituji ten všeobecně známý výrok po paměti, ani nemám chuť ho hledat. Za necelý rok byla Británie ve válce s Hitlerem a Chamberlain taky. Líbil se mu pan Hitler víc než ta protivná malá zemička, ale zklamal ho. Hitler byl pěkný obchodní partner, ale zkazil si to.
Pro Čechy to byla hrozná zrada z nečekané strany. Pro Chamberlainovy mírové činy Češi neměli žádný smysl. Britové ten smysl měli. Když starý pán vylezl z mnichovského letadla, vítali ho jásající Britové. Zachránil mír. Měli jste na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolili jste hanbu, budete mít válku, řekl k tomu míru Churchill. Jeho hlas v jásání davů zanikal. Tleskat mu začali až za rok, když se válka rozběhla a on Britům slíbil, že bude Němce zabíjet na nebi, na zemi i na moři a třeba i pivními lahvemi.
Nebo Reagan. Ten řekl, Rusko je říše zla. A začala cesta SSSR k zániku. Svobodný kapitalismus tyranii vždy nakonec porazí, protože je to pokrokovější společenské zřízení než diktatura. Ta jen lépe slibuje. SSSR tu Reaganovu větu nepřežil, jeho schopnost lhát a vraždit upadala. Zhroutil se bez války, bez té hrůzy s raketami. Z toho je třeba si brát poučení, ne z Benešova poválečného „Stalin jde k demokracii“. K šeredným půvabům demokracie patří, že je váhavá, zbabělá a rozhodnutí hledá složitě a dlouho. Proto se také méně mýlí, méně lže a méně vraždí. Teď chce dát divnou cestou, jako dar do rukou diktatur, celou olympijskou ideu?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
