nahoru

Maďarský čardáš mezi EU a Putinem. Politika Viktora Orbána zemi neposiluje, problémy se kupí

Viliam Buchert 27. července 2022 • 18:00
Maďarský čardáš mezi EU a Putinem. Politika Viktora Orbána zemi neposiluje, problémy se kupí
foto: Facebook Péter Szijjártó

Byla to jedna z nejostudnější politických chvilek letošního léta – maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se minulý týden na fotografiích z Moskvy usmívá s válečným štváčem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a na následné tiskové konferenci se ani nepokusil vyvracet jeho pořád opakované lži o Ukrajině. Velká maďarská hra tak pokračuje, ale naráží na stále větší limity. Politika premiéra Viktora Orbána a jeho vlády drží zemi v určité izolaci, zatímco ekonomické problémy vzrůstají.

Ministr Péter Szijjártó byl vůbec prvním šéfem diplomacie zemí Evropské unie, který přijel 21. července do Moskvy od posledního únorového týdne, kdy Rusko zákeřně přepadlo Ukrajinu. To je symbolické, protože ukazuje, že Maďarsko dál tancuje čardáš s Putinem (ostatně čardáš je párový tanec – poznámka autora). Přitom Kyjev od vypuknutí války Szijjártó nenavštívil, i když jeho země s Ukrajinou sousedí a žije tam kolem 150 000 Maďarů. Desítky z nich už zemřely na frontách současné války.

Důvodem Szijjártovi cesty byla maďarská žádost o nákup většího množství plynu. To v době, kdy se na evropské úrovni hovoří o tom, že právě v plynu leží největší vydírací potenciál Ruska a kvůli energetické bezpečnosti je proto potřeba jeho dodávky postupně utlumovat. Na základě patnáctileté dohody s ruským energetickým gigantem Gazprom, která byla podepsána v loňském roce, zatím dostává Maďarsko 3,5 miliardy metrů krychlových ruského plynu ročně přes Bulharsko a Srbsko a další miliardu cestou přes Rakousku. Chce navíc dalších 700 milionů a tvrdí, že takové množství nelze jinde nakoupit. Což ovšem není pravda, jak dokazují dohody jiných evropských zemí s USA, Norskem, Katarem a dalšími zeměmi. Ministr Lavrov svému maďarskému kolegovi blahosklonně odpověděl, že „žádost bude zvážena“. A pak Lavrov na společného tiskové konferenci předvedl obvyklou snůšku lží – za válku na Ukrajině může Západ, Rusko se jen brání, my nic špatného neděláme atd. Péter Szijjártó to nerozporoval, jen připomínal mantru svého premiéra Viktora Orbána – přejeme si mír, strategie Západu na podporu Ukrajiny nefunguje, Maďarsko nestojí na žádné straně konfliktu, stojí mezi tím, zbraně Ukrajině určitě nedodáme.

Ukrajina je samostatný problém, ale souhrn všech Orbánových strategií, které často vzývají i někteří čeští politici i část naší veřejnosti, přináší problémy. Jak ekonomické, tak politické, protože Maďarsko se ocitá se svým názorem často v izolaci.

Přitom podstata Orbánovy hry je mnoho léta stejná – stát mezi něčím. Být svůj, být velmi nacionalistický, být za každou cenu maďarský. Proto ve stejný den, kdy se Szijjárto usmíval v Moskvě, byl jeho náměstek Levente Magyar na Ukrajině a tam slíbil, že Maďaři například postaví novou nemocnici, poštu a školu ve městě Buča. Tedy na místě, kde Rusové v březnu přímo ve městě, ale i v jeho okolí, povraždili kolem 1300 ukrajinských domobranců, civilistů a také zde docházelo ke znásilňování žen. Takovým věcem Maďarsko bránit vojenskou pomocí nehodlá, protože politika, když stojíte mezi něčím, se dělá jinak.

Vidíme to i na kousancích, které si léta uštědřuje Budapešť a Brusel.

Hrátky s EU

Politika Viktora Orbána a jeho vládnoucí strany Fidesz, nese už léta sladké politické ovoce na domácí politické scéně. V dubnových parlamentních volbách získal Fidesz téměř 50 procent hlasů a smáznul (skoro) sjednocenou opozici. Ovšem při podrobnějším zkoumání je vidět, že zejména ekonomické dopady Orbánovy politiky jsou jiné, než si Maďaři mysleli a než to vypadá zvenčí.

Orbán a jeho vláda dnes stojí před vůbec nejtěžší výzvou od svého nástupu k moci v roce 2010 (premiérem byl už předtím v letech 1998-2002). Inflace dosáhla v červnu 13,8 procenta a pořád roste. Maďarská měna forint se propadla o 10 procent. Mimochodem – maďarská národní banka měla k dispozici na možnou obranu měny na konci května devizové rezervy necelých 40 miliard dolarů, zatímco ta česká skoro 160 miliard.

V Maďarsku se také neustále zvyšuje rozpočtový deficit a celkové zadlužení. Přes tolik propagovanou rodinnou politiku mají Maďaři i velmi vážný demografický problém – počet obyvatel klesá (v současnosti je to 9,6 milionů lidí), populace stárne, a protože vláda odmítá větší přistěhovalectví, vyvolá to další ekonomické problémy. Navíc zatím jsou pozastaveny kvůli sporům s Bruselem ohledně obecným demokratickým standardům peníze z evropských fondů. Na léta 2021 až 2017 se hraje o 21 miliard euro a další miliardy mají přijít z fondu obnovy kvůli pandemii koronaviru.

U peněz z fondů EU se ale ještě zastavme, protože Orbán je svými příznivci doma i v zahraničí považovaný za příklad toho, jak se musí s bruselským molochem „správně“ bojovat. Jenže ani Orbánovi peníze nesmrdí. Ani ty evropské…

Podle oficiálních statistik patří Maďarsko k zemím, které na členství v EU vydělávají nejvíc. Například pokud jde o poměr toho, co vloží do společného rozpočtu a co se jim přes různé fondy vrátí domů. Ten poměr se mění, ale byl až troj či čtyřnásobný ve prospěch Maďarska.

Orbán také neustále kritizuje Green Deal (a že je na něm co kritizovat), ale jeho země bere bez rozpaků velké evropské dotace na ekologické projekty, na posílení elektromobility či na cyklostezky. Protože peníze nesmrdí. Ani ty evropské… Například celková investice do projektu „Vývoj elektrických, kompozitních autobusů – Evopro Kft“ činila 2 619 767 euro, přičemž Evropský fond pro regionální rozvoj přispěl částkou 1 307 449 euro prostřednictvím operačního programu „Jižní Velká pláň“ v programovém období 2007-2013. Takže evropské peníze bereme, ale jinak je EU fuj. I to je metoda maďarské vlády.

Maďaři s pomocí evropských peněz podstatně zlepšili i svoji infrastrukturu, která byla předtím hodně špatná. V letech 2008 až 2010, kdy i Maďarsko zastihla finanční krize, si země musela půjčit, aby se zachránila. Velkou půjčku získala od Mezinárodního měnového fondu a kolem 5,5 miliardy euro tehdy i z evropských zdrojů. Protože úrok byl výhodný. Evropské orgány nabízejí členským zemím v rámci řešení dopadů koronavirové pandemie kromě Fondu obnovy i půjčky. Maďarsko by si mohlo vzít 10 miliard euro. Původně nechtělo. Teď říká, že půjčku si zřejmě vezme. A opět – úrok je výhodný a peníze nesmrdí.    

Orbánova politika je přitom pořád postavena na neustálé konfrontaci. Doma i v show pro cizinu. Maďaři jsou totiž někdy hodně zakomplexovaní, nesou si sebou pořád křivdy (údajné i skutečné) z minulosti. Doma to vysvětlíte nejlépe tím, že jste proti něčemu, nebo jste mezi něčím a tím nejlépe hájíte národní zájem.   

Domácí nesnáze

Maďarský parlament například 19. července přijal usnesení, podle kterého by měly být zrušeny přímé volby do Evropského parlamentu a parlamenty jednotlivých členských zemí by měly mít právo veta ohledně nových právních předpisů přijatých orgány EU. „Evropská unie se musí změnit, protože není připravena na výzvy naší doby,“ stojí v usnesení. Tak s tím bychom mohli i souhlasit. Jenže navržená cesta je naprosto iluzorní a v Budapešti to dobře ví. Jenže když se hašteříte s Bruselem, je dobré přijít s nějakou vydírací taktikou. Dále Maďaři požadují zákaz dalšího vydávání dluhopisů v celé EU a chtějí konkrétní plán na vytvoření armády EU. Mezitím ovšem Orbán na konci června na summitu NATO v Madridu říkal, že je potřeba alianci posilovat. Kdo se v tom má pak vyznat.

Zatímco z Budapešti zní další a další výhrady k EU, Evropská komise před několika dny potvrdila, že dala Maďarsku poslední měsíc, aby reagovalo na její výtky ohledně nerespektování pravidel právního státu předtím, než požádá další členské státy o omezení čerpání peněz určených maďarsku z unijních fondů. Pokud by se to skutečně stalo (to se ale s největší pravděpodobností nestane a do konce roku přijde nějaký kompromis), byla by to pro Orbánovu vládu katastrofa. Komise vytýká maďarské vládě a parlamentu potírání nezávislosti soudnictví, tvrdý přístup k migrantům z neevropských zemí, omezování plurality médií, akademických svobod nebo práv sexuálních menšin. Také je zatím blokována výplata peněz z Fondu obnovy po pandemii covidu-19 kvůli obavám z toho, že jejich použití nebude transparentní. V tomto případě se jedná o potírání korupce, protože v Maďarsku je povoleno, že i o zakázky na projekty financované z unijních fondů se muže zajímat pouze jeden uchazeč, který je ovšem zpravidla napojený na vládní stranu Fidezs. Orbánova vláda přišla se šalamounským řešením – počet projektů jen s jedním zájemcem se sníží na 15 procent. Prokorupční jednání by tak mohlo pokračovat. Jen jinak.

Hrátky s Evropu a s Ruskem ale nemusí být pro maďarskou vládu tak problematické, jak je vidíme z ciziny, nebezpečí roste především na domácím hospodářském poli. Na uplácení voličů (podobně to dělal Orbánův přítel Andrej Babiš) totiž už není tolik peněz a další zadlužování a půjčky už mohou být problematické. V Maďarsku se totiž po deseti letech ruší limity na ceny plynu a elektřiny pro domácnosti s vyšší spotřebou. Toto opatření pomohlo v roce 2014 Orbánovi ke znovuzvolení. Podle odhadů se lidem a rodinám, kterých se to bude týkat, zvednou ceny elektřiny na dvojnásobek a u plynu až na sedminásobek. A to nevydýchají ani ti nejvěrnější orbánovci.

Vláda také hodlá zavést na letošek a příští rok „mimořádné daně“ pro některé firmy s „vysokými zisky“. Má se to týkat bank či energetických společností. Od prvního září se také ruší paušální daň živnostníkům, kteří poskytují služby firmám. Navíc se daň dvojnásobí. Kvůli tomu se v ulicích i protestovalo. Orbán nazval demonstranty „feťáky“.

Postavení Viktora Orbána se dnes zdá neotřesitelné. Jenže vážné ekonomické problémy jdou proti němu daleko silněji, než vlastní maďarská opozice či bruselská věrchuška. A on je řeší nesystémově. Což bývá často předzvěst pádu. I když v tomto případě to bude podle všeho probíhat formou dlouhé agonie.

A perlička na závěr. Viktor Orbán o víkendu při projevu před maďarskou menšinou v Rumunsku obhajoval svoji vizi „nemíšené maďarské rasy“. „Nechceme být smíšenou rasou, multietnickým národem, který by se mísil s neevropany“. To zní od premiéra národa, který je podle genetických výzkumů naprostou směskou evropských a neevropských ras, hodně fantasticky. Maďaři mají evropské, ale i neevropské geny. Ty pocházejí od lidí z Uralu, od Avarů (ti původně pocházeli z Mongolska a Mandžuska), od Slovanů, najdeme i vlivy turkické a středoasijské. Maďaři vznikli tím, že se přirozeně mísili s „evropany“ i „neevropany“. Odpovídalo to místu, kde žili. Orbán musí být jako vždy ale někde mimo, nebo alespoň někde mezi něčím. Chce „nemíšenou maďarskou rasu“, která je ovšem už dávno rasou smíšenou. Co s tím? Nic. Vždyť lidi uvěří čemukoli. I v Maďarsku.

Video se připravuje ...
Vášnivý fotbalista a amatérský herec. Těchto 7 věcí jste zaručeně o Viktoru Orbánovi nevěděliVIDEO Videohub





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

E15
Nejčtenější