nahoru

Boj proti řepce skončil blamáží. Deagrofertizace se odkládá na neurčito

Dušan Šrámek 27. května 2022 • 18:15
Místo řepky brambory!
Místo řepky brambory!
• foto: 
Profimedia.cz

Březnový slib vlády zrušit přimíchávání biopaliv do pohonných hmot skončil blamáží. Parlament sice zrušil tuto povinnost, ale zároveň zůstala povinnost šestiprocentního podílu biosložek. Nedozírné lány řepky tak budou nadále devastovat českou přírodu a krajinu, ohrožovat zdraví zvířat a člověka i potravinovou soběstačnost. Andrej Babiš z toho bude mít i nadále jako hlavní zpracovatel metylesteru řepky dobrý kšeft. Stejně tak jako agrobaroni, kteří jsou navázáni na bývalého ministra zemědělství Miroslava Tomana.

Zrušit tuto povinnost se neúspěšně pokoušely současné vládní strany již v minulém volebním období, kdy tento návrh předložili Piráti a další opoziční poslanci. Za tehdejší konstelace ovšem návrh sněmovnou neprošel. Vedle bysnysových zájmů tehdejšího premiéra zde hrálo roli i to, že návrh neřešil závazek povinného šestiprocentního podílu biosložek v pohonných hmotách. Kromě řepkového metylesteru neexistuje žádný jiný substituent, který by jej mohl v dostatečné míře nahradit, včetně bioodpadů z kafilérních tuků.

Povinnost EU

Přestože Fialova vláda o nedostatcích původního návrhu dobře věděla, protože se o tom vedla při schvalování debata, návrh prakticky totožný poslala do sněmovny. Poslanci sice v Zákoně o ochraně ovzduší vyškrtli povinnost přimíchávat minimálně 4,1 % lihu do benzínu a šest procent biosložky do nafty, ale hned za proškrtaným paragrafem následuje další, jenž olejářům pod hrozbou pokuty ukládá povinnost snižovat v dopravě emise CO2 o šest procent oproti roku 2010. Jde o povinnost uloženou evropskou legislativou EU, již čeští zákonodárci nemohou zrušit. A protože neexistuje žádná jiná náhrada v takovém množství, logicky tedy zůstane vše na řepce.

S návrhem řešení přišel v Senátu předseda hospodářského výboru Vladislav Vilímec z ODS. Podíl biosložek v palivech lze totiž nahradit účinnějším nástrojem pro plnění úspory emisí. Jedná se o takzvané UER certifikáty, které potvrzují snížení emisí CO2 při těžbě nebo přepravě ropy a plynu, a to kdekoliv na celém světě. Tyto odpustky jsou o řád levnější než biopaliva či nákup takzvaných emisních úspor. Jenže použití UER je u nás doposud omezeno na pouhé jedno procento emisí skleníkových plynů. Vilímcův návrh počítal se zvýšením podílu certifikátů na dvě a půl procenta. S nevyřčeným úmyslem postupně tento podíl nadále zvyšovat.

Premium

Přečtěte si článek s předplatným Premium Plus

Získejte neomezený přístup na devět různých služeb včetně Reflex.cz




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

E15
Nejčtenější