Zrušit tuto povinnost se neúspěšně pokoušely současné vládní strany již v minulém volebním období, kdy tento návrh předložili Piráti a další opoziční poslanci. Za tehdejší konstelace ovšem návrh sněmovnou neprošel. Vedle bysnysových zájmů tehdejšího premiéra zde hrálo roli i to, že návrh neřešil závazek povinného šestiprocentního podílu biosložek v pohonných hmotách. Kromě řepkového metylesteru neexistuje žádný jiný substituent, který by jej mohl v dostatečné míře nahradit, včetně bioodpadů z kafilérních tuků.

Povinnost EU

Přestože Fialova vláda o nedostatcích původního návrhu dobře věděla, protože se o tom vedla při schvalování debata, návrh prakticky totožný poslala do sněmovny. Poslanci sice v Zákoně o ochraně ovzduší vyškrtli povinnost přimíchávat minimálně 4,1 % lihu do benzínu a šest procent biosložky do nafty, ale hned za proškrtaným paragrafem následuje další, jenž olejářům pod hrozbou pokuty ukládá povinnost snižovat v dopravě emise CO₂ o šest procent oproti roku 2010. Jde o povinnost uloženou evropskou legislativou EU, již čeští zákonodárci nemohou zrušit. A protože neexistuje žádná jiná náhrada v takovém množství, logicky tedy zůstane vše na řepce.

S návrhem řešení přišel v Senátu předseda hospodářského výboru Vladislav Vilímec z ODS. Podíl biosložek v palivech lze totiž nahradit účinnějším nástrojem pro plnění úspory emisí. Jedná se o takzvané UER certifikáty, které potvrzují snížení emisí CO₂ při těžbě nebo přepravě ropy a plynu, a to kdekoliv na celém světě. Tyto odpustky jsou o řád levnější než biopaliva či nákup takzvaných emisních úspor. Jenže použití UER je u nás doposud omezeno na pouhé jedno procento emisí skleníkových plynů. Vilímcův návrh počítal se zvýšením podílu certifikátů na dvě a půl procenta. S nevyřčeným úmyslem postupně tento podíl nadále zvyšovat.