V diplomacii je třeba více než kdekoli jinde číst mezi řádky. Právě tak, četbou mezi řádky, se tedy nejlépe dobereme toho, jaký je skutečný přínos vrcholné diplomatické akce těchto dní, jedné z největších v historii. Nic moc. Klimatický summit OSN v Glasgowě podle všeho díru do dějin neudělá. Možná leda jako ohňostroj pokrytectví.
„Mladí lidé říkají, že je to tady samé ,bla, bla, bla‘,“ nechal se na závěr summitu slyšet čínský delegát Wang I, zjevně s odkazem na kritiku z úst Grety Thunbergové. „Do jisté míry je to pravda.“ Samozřejmě, delegát je také diplomat, takže zjemnění jeho vyjádření použitím kvalifikace „do jisté míry“ si lze při hledání pravdy a podstaty směle odmyslet.
Čína a USA
Přitom Čína sama hrozila celý summit zcela pohřbít. Vadil jí zejména návrh závěrečné deklarace zavazující státy k postupnému úplnému opuštění uhlí jako zdroje energie. Pojistila se uzavřením překvapivé dohody o klimatické spolupráci s USA. Výměnou za ni Washington akceptoval slabší razanci závěrečného komuniké právě ve věci uhlí, a tedy Čína společně s Indií prosadily své. Takže závěrečná deklarace hovoří pouze o „postupném útlumu“ využívání uhlí. Přeloženo z řeči diplomatů, „uhlí budeme možná využívat ještě za tisíc let, když se nám to bude hodit“. A ona dohoda s USA? Je fajn, že oba největší světoví znečišťovatelé „spolu mluví“. Jenže úmluva je zatím nezavazuje k ničemu konkrétnímu.
Pro Čínu a částečně i Spojené státy je dojemná starost o klima, vyjádřená vzájemnou úmluvou na vrcholné mezinárodní scéně, jedinečný způsob, jak světu v září ramp předvést přívětivější tvář. A to v době, kdy před sebou obě geopolitické velmoci v jiných, ve skutečnosti mnohem strategičtějších oblastech, jako jsou geopolitika, technologie a vojenství, zatínají svaly a ženou svět do obdoby studené války. Jde tedy o svého druhu PR. Takže „bla, bla, bla“.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
