nahoru

Okamura trvá na postu ve vedení sněmovny? Nemá nárok

Jiří Štefek 27. října 2021 • 12:00
Okamura trvá na postu ve vedení sněmovny? Nemá nárok
foto: Blesk:Jakub Poláček

Ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny začne v pondělí 8. listopadu. Možná to je jen shodou náhod a okolností, ale třeba to v sobě má určitou nadčasovou symboliku – stane se tak na den výročí bitvy na Bílé hoře. Jedním z prvních bodů schůze bude vedle složení slibu zvolených poslanců i volba nového vedení Poslanecké sněmovny. Dění z posledních dnů dává tušit, že okolo tohoto aktu bude „veselo“. Strany budoucí vládní koalice totiž obsadí většinu křesel ve vedení dolní komory a nehodlají do něho pustit zástupce SPD.

Nejhůře to pochopitelně nese lídr této strany Tomio Okamura, který si v uplynulém období zřejmě zvykl na post místopředsedy komory se všemi výsadami, které se k němu vážou. Ale strany příští vládní koalice si trvají na svém a daly jasně najevo, že zástupce SPD (tedy strany, kterou i ministerstvo vnitra označuje za extremistickou) ve vedení komory nechtějí.

Okamura i další vedoucí představitelé SPD se proto halasně ohánějí demokracií a argumentují zvyky či zvyklostmi z minulosti. Zřejmě mají však krátkou paměť. V minulosti nikdy nebylo pravidlem (neupravuje to žádný předpis natož zákon), že každá strana zastoupená ve sněmovně měla svého člena ve vedení dolní komory, anebo do předsednického křesla zasedl zástupce opozice. Stačí jen v archivu porovnat výsledky voleb a složení vedení sněmoven. Ostatně ani v letech 2013 až 2017 Tomio Okamura (který šéfoval hnutí Úsvit) ve vedení Poslanecké sněmovny nebyl a nepůsobil v něm třeba ani Petr Fiala či kdokoliv jiný z ODS. V nedávno skončeném období tam pro změnu svého zástupce neměli ani Starostové, ani KDU-ČSL, ani TOP 09 (a to ani například jednoho společného dohromady). Příklad jiný a ještě starší. V roce 2010 vyhrála volby ČSSD, ale v pětičlenném vedení dolní komory měla jen jednoho zástupce.

A ještě jedna věc ze samotné volby posledního vedení sněmovny, která asi shodu napříč politickým spektrem nevyjadřuje. Například předseda ODS Petr Fiala (jakožto lídr druhé nejsilnější strany!) byl v závěru listopadu 2017 zvolen místopředsedou sněmovny až napotřetí. V prvním kole volby dostal jen 83 hlasů od 195 přítomných poslanců, ve druhém kole pak 85 hlasů od 191 přítomných poslanců. Nakonec byl do této funkce zvolen až po čtyřech dnech, když obdržel 116 hlasů od 186 přítomných poslanců. Z těchto počtů je patrno, že zástupci ANO, KSČM, ale i SPD, kteří už své zástupce měly zvolené, se do zvolení „předjednaného“ zástupce opoziční strany příliš nehrnuli. Nebo snad Okamura hlasoval vždy pro Fialovo zvolení?

Avizované nové vedení Poslanecké sněmovny budí u stran příští opozice a jejich příznivců i nevoli v tom, že celý sbor povede předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Takže zaznívají nářky, že sněmovnu nikdy nevedl někdo z tak málo zastoupené strany (TOP 09 bude mít 14 poslanců), nebo že by ji měl vést zástupce opozice a že Piráti by svého zástupce ve vedení sněmovny mít neměli a tak dále.

Je to ale spíš hra před lidmi a pro média. Protože i ti nespokojenci a kritici moc dobře vědí, že nikde není žádné pravidlo či zákon, který by určil počet členů vedení komory či určoval, kdo v něm může či musí být. Obsazování postů je spíš symbolická hra, která vyvažuje poměry ve vznikající koalici a je jakýmsi vyjádřením vztahu vlády vůči opozici, anebo je vůči ní jakýmsi mocenským úplatkem za vstřícnost.

S výsledkem voleb to nemá nic společného. Pětikoalice si tam šéfku TOP 09 prosadí, protože může a hotovo. Něco obdobného udělal v uplynulém období předseda Radek Vondráček s Andrejem Babišem za zády, když zvolili a jmenovali tehdejšího šéfa KSČM Vojtěcha Filipa statutárním místopředsedou sněmovny, přestože strana rudých třešní získala jen 15 křesel.

Nebudeme si nalhávat, že kdyby volby dopadly opačně, tak by se ANO s SPD či komunisty chovaly ke stranám SPOLU či PirSTAN jinak. Ve vedení sněmovny by dostaly jedno, maximálně dvě místa a nikdo by se s nimi nebavil a co více, beztak by zástupci těchto stran byli zvoleni až na třetí pokus. Zkrátka za obsazováním funkcí v parlamentu nehledejme žádnou vznešenou hru na demokracii, ale tvrdý mocenský akt, který dává všem na srozuměnou, kdo zde bude další období udávat tón.

Pokud je pravda, že se strany příští opozice na svoji roli těší, k roli kritiky vlády křesla ve vedení sněmovny ani nepotřebují (pozor, neplést s parlamentními výbory či komisemi). Lidé by jim to jinak neuvěřili. Své o tom ví bývalý šéf komunistů Filip, kterého sněmovní bavorák vozil všude možně, jeho strana sehrála pro Andreje Babiše užitečné idioty, nic neprosadila, a proto ve sněmovně skončila.

Kecy a politika 25: Babiš jde od válu a komunisté do peklaVIDEO reflex.cz





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejčtenější