S několika chytrými lidmi jsem se bavil o případné vládě pirátů. Když teď vyšel volební průzkum, ve kterém jejich koalice s hnutím (nebo co to vlastně je) STAN obdržela přes třicet procent volebních preferencí, seznámím vás s našimi závěry.
Shoda panovala v tom, že jakákoliv vláda, v níž se vyskytuje byť jen jediný pirát, bude pro zemi katastrofou. Stačí se podívat na to, jak pod vedením koloběžkaře Hřiba prožírají peníze i budoucnost Prahy na desítky let dopředu.
Představovali jsme si, že pirátský cholerik Michálek během povolebních vyjednávání opravdu dostává ministerstvo spravedlnosti, na které si brousí šavle, a přivedlo nás to k dříve opravdu nevídané úvaze, že rudá prokurátorka Marie Benešová vlastně není až tak… No tak to vidíte.
Nebo ekonomický expert Mikuláš Ferjenčík. Ten se v rámci inkluzívního programu pro manažery pirátské strany, který pořádá Večerní univerzita neomarxismu-leninismu (VUNL), už čtvrtým rokem marně snaží pochopit rozdíl mezi HDP a DPH. A ten se na podzim ujímá ministerstva financí? Zlatý Schillerové půlbiliónový dloužeček!
Jestli chcete završit tuto noční můru něčím zvláště strašidelným, představte si, jak pirátské on-line hlasování pod vedením soudruha Molotova Bartoše drtivou většinou schvaluje „demokratizaci vlastnictví“ (třeba vašeho bytu) jako jednu z vládních priorit.
Zcela záměrně neuvádím nic z volebních priorit hnutí (nebo co to vlastně je) STAN. Žádný program nemá, pokud se za ideový pilíř nedá považovat heslo „Být u toho“ a konzumovat veřejné finance. To se bez jakéhokoliv programového rozkmitání letos spojíte s pirátskými ultralevičáky, jako jste se kdysi bez problému přisáli ke Kalouskově-Schwarzenbergově relativně konzervativní TOP 09.
Tak v tom všem jsme se s mými kamarády docela shodli. V čem nás ale piráti rozdělili?
Někteří z nich tvrdí, že není jiné cesty, kterak pochopit zlovolný pirátský svět a vystřízlivět z něj, než jej na vlastní kůži prožít. Tedy prostě jim tu vládní šanci dát.
V tom tedy nesouhlasím, i když je to asi tak jediné, co s tím mohu „po cimrmanovsku“ dělat.
Opravdu ale nevím, jakou katarzi a pochopení nám například přináší už osmý rok vládnutí Andreje Babiše. Že kdo přijde s heslem boje proti korupci, je sám největší korupčník? Že kdo nemá program, je schopen všeho? Že kdo má hodně, chce ještě více a nezastaví se kvůli tomu před ničím? Že kdo podniká s veřejnými penězi, nemá o veřejných penězích rozhodovat? Copak jsme to nevěděli dříve? K tomu musíme na tak dlouho půjčit naši krásnou zemi tak škaredému člověku?
Říkat si, že piráti musí vládnout, abychom pochopili a viděli jejich pravou tvář, je podobné. Asi jako nechat se dobrovolně zavalit lavinou a vyzkoušet na vlastní kůži, jestli se pod ní špatně dýchá.
Hodně štěstí. Ale beze mě.
