Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Shutterstock

Vladimír Pikora: Ekonomika brutálně padá a přitom míň, než se čekalo

Český statistický úřad v pátek zveřejnil hrubý domácí produkt (HDP) za 3. kvartál. Podle předběžného odhadu úřadu klesl HDP ve 3. čtvrtletí meziročně o 5,8 %, zatímco mezičtvrtletně vzrostl o 6,2 %. Data jsou lepší, než se čekalo. Finanční trh podle průzkumu agentury Reuters očekával meziroční pokles o 6,9 %.

Neznáme sice strukturu růstu, ale už nyní lze předpokládat, že na meziroční bázi ekonomiku dusí slabá spotřeba domácností a nízké investice. Domácnosti rekordně šetří. A to ještě díky programu Antivirus zatím ani pořádně nevyskočila nezaměstnanost! To teprve přijde.

Oproti druhému kvartálu nyní trpí víc služby než průmysl. Problémy jsou proto rozlity mezi víc menších subjektů, kde to není na první pohled tolik vidět. To ale neznamená, že to není cítit. Přesná data budou teprve zveřejněna.

Západ si namlouvá, že už ožívá

Mám pocit, že si Evropa a obecně Západ tak trochu lžou do kapsy. Mluví o tom, jak se potvrdila očekávání o oživení ve tvaru písmene „V“. Pokud se díváme na mezikvartální změny HDP, je to jistě pravda.

Jenomže dívat se na oživení optikou mezikvartálního růstu je falešně ukolébávající. Není vidět, jak je na tom ekonomika špatně. Teprve meziroční změna ukazuje, že jsme na tom ve skutečnosti hůř než za poslední globální finanční krize. Je falešné mluvit o oživení ve tvaru „V“ – to jen maskuje skutečný stav. Čína už roste meziročně ve druhém i třetím kvartále. To skutečně lze označit za ono kýžené oživení ve tvaru „V“. To, co dělá Západ, je jen hra s čísly matoucí statistiky neznalé masy.

Když nevíme, kolik bude lockdownů, nevíme nic

Poslední týdny přinesly zavírání ekonomiky. Už teď je tedy jasné, že mluvit o „V“ je nesmysl, protože čtvrtý kvartál přinese znovu mezikvartální zhoršení. Takže už teď můžeme mluvit o „W“. (To je vlastně vlastnost „W“ – vždy nejprve vypadá jako „V“.)

Jenže i „W“ se časem může ukázat jako další falešný optimismus. My totiž nevíme, kolik dalších lockdownů přijde. Hodně lidí se tváří, že teď budeme pár týdnů či měsíců doma a ono se to všechno nějak vyřeší. A co když to vyřeší až návrat letního počasí?

Během té doby vidím velké riziko ve zhoršení nálady podnikatelů i spotřebitelů. Jedněm se nevyplatí podnikat, druhým se nebude chtít nakupovat, když stejně nikam nesmí. Moderní ekonomika je přitom založená na spotřebě. V době korony jedněm porostou úspory a druhým dluhy. Investice se propadnou. Ekonomika se zadře na nestandardních místech, která sotva půjde i obligátním tiskem peněz promazat.

Svět se až moc upíná na vakcínu

Hodně lidí věří, že nás v zimě zachrání vakcína. Nikde není ovšem garantováno, že úspěšná a prověřená vakcína nepřijde později než v zimě a že jí bude dost pro všechny. Nikde také není garantováno, že bude vakcína opravdu dostatečně účinná, aby vrátila svět do normálu. Nikde není řečeno, že v oběhu již není víc mutací viru. Nikde není řečeno, že masy budou ochotné se nechat vakcinovat.

Jediné, co dnes o vakcíně víme, je, že na ni sází politici a sází na ni hodně. A co když jsou očekávání přehnaná? Co bude pak? Všechny tyto neznámé ve mně vzbuzují podezření, že dnes můžeme standardními prognostickými metodami jen málo soudit o budoucnosti. Chápu proto úřady, že se větší predikci brání. A zároveň se domnívám, že za těchto nejistot je očekávání oživení ekonomiky ve tvaru písmene „W“ spíš přáním, které nakonec může skončit něčím jako „WW“.

Přesto všechno v roce 2021 by už ekonomika mohla mírně růst. I kdyby v příštím roce přišly lockdowny, nemělo by to být horší než letos. Očekávat velký růst je jen sázkou na to, že virus odejde, nebo sice neodejde, ale lidé se ho přestanou bát. Obojí je možné, ale nikdo to nezaručí. (Varianta opadnutí strachu a setrvání covidu v oběhu je podle mě pravděpodobnější než jeho vymizení.)

Statistika bude lidi hodně mást

Dám jednoduchý příklad. Představme si hypotetickou ekonomiku, kde je HDP 100 Kč. Ekonomika následně kvůli pandemii o 20 % poklesne, aby vzápětí o 20 % zase vyskočila. Lidé se radují, že jsou tam, kde původně byli. Není to pravda!

Pokles o 20 % ze 100 dostane ekonomiku na 80 Kč. Následný růst o 20 % ji z 80 dostane na 96 Kč. Je tedy o 4 % níž, než byla. Ti, kteří budou mluvit o návratu na původní hodnoty, se budou mýlit! Přesto o tom v dané zemi všechna média píší jako o úspěchu.

Tato falešná iluze se nám asi nevyhne. Politici pletoucí si procenta a procentní body budou informovat o tom, jak jsme skvělí, jak oni jako politici zvládli koronu. Realita bude ale taková, že ekonomický výstup bude stále nižší.

Toto matení může být ovšem účinným placebem. To, že lidé uvidí světlo na konci tunelu, může pomoct ekonomice tím, že lidé budou zase ochotni víc utrácet a vlády se přestanou nehorázně zadlužovat. Přijdou investice a po mnoha letech to snad budou pořádné investice, ne jen investice do skladů a montoven s nízkou přidanou hodnotou.

Nakonec období zoufalství a zmaru, kdy budeme zamčeni doma, může něčemu pomoci. Začneme si zase vážit základních věcí. Všechno zlé je nakonec k něčemu dobré. Korona urychlí čtvrtou průmyslovou revoluci. Budeme modernější ekonomikou.