nahoru

Když je Vystrčil taková nula, proč o něm Babiš, Filip a další pořád hovoří?

Viliam Buchert 5. září 2020 • 13:00
Když je Vystrčil taková nula, proč o něm Babiš, Filip a další pořád hovoří?
foto: ČTK / Krumphanzl Michal

Jedno čínské přísloví říká, že „pomluva nemůže uškodit dobrému člověku, protože když voda ustoupí, kámen je tam stále“. Přesně se hodí na snůšku neomalených vyjádření, která v posledních dnech zazněla na adresu předsedy Senátu Miloše Vystrčila za jeho cestu na Tchaj-wan. Premiér Babiš, šéf komunistů Filip, exprezident Václav Klaus, pročínská lobby v ČSSD i další si kopli do Vystrčila a tvrdí, že je to bezvýznamný politik. Je zvláštní, že se tak úporně útočí na člověka, který má být bez jakéhokoli vlivu. Opak je totiž pravdou – Vystrčil některým lidem vadí, protože se silně vzepřel prezidentu Zemanovi, vládě a levicovým stranám.

Názory na cestu senátní delegace, kterou na Tchaj-wanu vedl Miloš Vystrčil, mohou být různé. To patří k normální diskusi v demokratické zemi. Já se například domnívám, že cesta možná nepřinese nějaké zázračné nové investice z Tchaj-wanu, o kterých někdo sní. Na druhé straně to byla cesta velmi symbolická a svým způsobem historická. Byl to důkaz toho, že politici, kteří obhajují suverenitu České republiky vůči agresivní totalitní moci v Pekingu, pořád existují. A Vystrčil u toho zasáhl některé protagonisty české politické scény na velmi citlivém místě.

Někdejší šéf Senátu, zesnulý Jaroslav Kubera (původně měl jet na Tchaj-wan on), ani jeho nástupce ve funkci, kterým byl zvolen právě Miloš Vystrčil, by možná ani nejeli s takovou pompou na ostrov do Asie, nebýt dlouhodobé servilní a podbízivé pročínské politiky Miloše Zemana a jiných českých představitelů. Nebyl by přijat na takové úrovni, nebýt neurvalých výroků čínské komunistické vlády, která mu vyhrožovala. Akce vyvolala reakci.

Když Andrej Babiš tvrdí, že Vystrčil dělal na Tchaj-wanu kampaň, má pravdu. Jen to zní divně od premiéra, který dělá léta kampaň z jakékoli marginální záležitosti. Ano, senátní delegaci na Tchaj-wanu věnovala česká i světová veřejnost, média a sociální sítě, daleko větší pozornost, než jakékoli letošní Babišově aktivitě v cizině a směrem do zahraničí. To musí ve Strakově akademii bolet, protože předseda vlády se do zahraniční politiky zamiloval už před časem a chce ji řídit sám. Je to dobrý prostředek, jak pak chvíli nemluvit o jeho střetu zájmů a domácích problémech. Jenže Vystrčilova návštěva Tchaj-wanu na určitý čas skutečně zastřela kampaň k říjnovým krajským a senátním volbám. O Babiše byl v minulých dnech menší zájem. Cesta na Tchaj-wan byla totiž lepší kampaň. S nosnější myšlenkou a se silným poselstvím na dlouhou dobu. A v politice se hraje i na symboly. Návštěva předsedy Senátu na Tchaj-wanu byla přitom mimořádně symbolická.

Pozoruhodné je, s jak razantní kritikou přišli i zástupci pročínských stran v Poslanecké sněmovně - komunisté a sociální demokraté. Nedělají to pouze proto, že zde zastupují zájmy totalitní asijské supervelmoci, ale také tuší, že jejich výsledky v nastávajících volbách budou s největší pravděpodobností nevalné. Slova o údajném bezvýznamném politikovi proto dokumentují, že právě KSČM a ČSSD se už nějakou dobu propadají do bezvýznamnosti. Tak si do někoho kopnete, abyste zastřeli podstatu vlastního problému.

Vztahy Číny a Tchaj-wanu jsou historicky komplikované, dnes hodně napjaté a nedá se očekávat, že se to zlepší. Za této situace by se měla Česká republika při obhajobě svých národních zájmů snažit o dobrou ekonomickou spolupráci jak s Pekingem, tak Tchaj-pejí. Nelze to ovšem dělat jednosměrně, nelze u toho jednoho hladit a na druhého plivat. Výhodné to bude pro nás, ale i pro Čínu a Tchaj-wan pouze tehdy, když to bude trojúhelník. Právě k tomu by měla v budoucnosti cesta Vystrčila přispět. Bludy o bezvýznamnosti předsedy Senátu v tomto smyslu vyznívají jako slabost jeho protivníků.

Starověký čínský literát Liou Siang, napsal, že „když moudrý člověk jedná, obrátí pohromy v blaženost a neúspěch v úspěch“. Jistě, jsou to hodně vzletná slova, ale i ta někdy do politiky patří. Naopak primitivní zuřivost některých ataků na Miloše Vystrčila zahánějí českou politiku k okraji propasti. Že by ale něco takového dokázal vyvolat úplně bezvýznamný člověk? To logiku nedává.





Diskuse ke článku